Vlčí krev III. - KONEC

POUTO

„Audrey!" vykřikl Nathan, když se mu konečně podařilo nadechnout,  pokusil se zvednout ze židle. Šest párů rukou ho ale zatlačilo zpátky do opěradla.

„Zůstaň sedět, jsi mimo! Audrey je nahoře a vybaluje si věci!" zpražil ho Mason a chytil mu tvář do dlaní, aby se mu mohl zpříma podívat do očí. Nathan začal okamžitě vrtět hlavou.

„Ne, Masone! Audrey je tady! Nemůže dýchat! Vím to! Cítím to!" Poslední slova zařval a vytrhl se z přítelova sevření. Tentokrát ho žádné ruce nezastavily. Jen co se postavil na nohy, zapotácel se, spadl na všechny čtyři a začal se plazit k pootevřeným dveřím do chodby.

Trhnutím je rozrazil dokořán  všem se tak naskytl pohled na dívku, které už se druhou minutu nezvedal hrudník. „Audrey!" zařval Nathan a natáhl k dívce ruku. Když se prsty dotkl její tváře, stalo se něco, co nikdo z přítomných nečekal a nikdy si ani nedokázal představit, a co pravděpodobně už nikdy neuvidí. Audrey otevřela oči dokořán, černé, jako ta nejtemnější noc, a pak hlasitě zařvala s tesáky blýskajícími se v náhlém světle. Pak všechno pohaslo a ona zase omdlela.

„Co to bylo?" hlesla Piper, která se křečovitě držela Adamovy ruky, a podívala se na Dinu, která se skláněla nad Audrey a zmateně si ji prohlížela. Léčitelka k ní zvedla tvář a zornice měla překvapením rozšířené.

„Já nevím," vydechla a pohladila dívku, ležící na zemi, po ruce. „Ale vypadá, že je v pořádku."

„V pořádku?!" vyjekl Oliver. „Viděla jsi, co se to s ní před chvílí stalo? Jak to, že nevíš, co to bylo?! Jsi snad léčitelka, ne?! Kvůli tomuhle věřím raději vědě!" vystartoval na ni, a byl by pokračoval z plných plic, kdyby mu Noah nepoložil ruku na rameno v tichém varování. Oliver na něj vykulil oči. „Ale Noahu, ona to musí vědět!"

„Já to vím!" ozval se od Audreina bezvládného těla Nathan a všichni se na něj podívali.

„Cože?" zeptala se nechápavě Dina.

„Říkám, že vím, co se s ní stalo," řekl a nechal větu viset ve vzduchu, aby její význam došel ostatním. Když jim v očích blesklo porozumění, pokračoval: „Bylo to pouto."

„Ale to přeci zmizelo, když tě Eve probodla tou otrávenou dýkou!" skočila mu do toho Piper, která prostě nedokázala zůstat zticha. Nathan na ni vrhl naštvaný pohled někoho, kdo nechce být vyrušován a ona spolkla další poznámku, která se jí drala na jazyk.

„Jo, zmizelo, ale teď je zpátky. Já... vzpomněl jsem si na ni, na to, co jsem k ní cítil, než jsem byl otrávený, a to musel být spouštěč pro obnovení pouta," řekl zamyšleně.

„Ale jak vysvětlíš, co se jí stalo?" přidal se do rozhovoru Isaac, který se opíral o futra dveří a celou scénu se zájmem pozoroval. „Ty a Dina jste jen a chvíli ztratili vědomí, kdežto ona už byla jednou nohou v hrobě!"

„To proto, že jsem na Nathana byla napojená a ta síla zasáhla nás oba. Rozložila se mezi nás dva, to proto jsme neskončili jako ona!" ujala se slova Dina, které to všechno začalo pomalu zapadat dohromady, a kývla hlavou k bezvládné dívce.

„Přesně tak, „ přitakal Nathan, který zvedl Audrey do náruče s takovou něhou a opatrností, jakoby zvedal novorozeně. „Ale teď už je v pořádku, jen se z toho musí vyspat." Řekl a pomalým krokem se vydal dlouhou tmavou chodbou vedoucí do haly ke schodům. Když jim zmizel z očí, otočil se Noah ke své snoubence a pátravě se jí zadíval do očí.

„On si vzpomněl na..."

„Na to, co k ní cítil, ale necítí to k ní. City se nevrátily, jen vzpomínky na ně," dokončila za Noaha Dina a omluvně se na ostatní usmála. „Já už mu víc pomoct nedokážu. Pomohla jsem mu se vzpomínkami, ale se srdcem nic udělat nedokážu." Zašeptala a Noah ji objal kolem ramen a políbil do vlasů.