Vlčí krev III. - KONEC

DALŠÍ TAJEMSTVÍ

Dina seděla za toaletním stolkem a rozčesávala si své husté a mokré vlasy kartáčem. Jen co dojedli, musela se jít umýt, aby se z toho probrala. Ač se snažila sebevíc, nedokázala přestat myslet na jeho oči. Oči plné touhy a lásky. Zavrtěla hlavou a snažila se myšlenky na něj odehnat, ale vkrádaly se jí do mysli neviditelnými škvírkami a  ona pomalu ztrácela sílu je odhánět. Povolila pomyslnou zeď a vzpomínka na to, co se stalo to ráno, jí udeřila nepřipravenou a ona se ocitla zase tam, kde před několika hodinami.

Otevřela dveře od auta a vystoupila do prosluněného rána. Štěrk pod jejími botami zakřupal, Dina si přehodila přes rameno tašku s věcmi a s úsměvem se vydala k hlavním dveřím. Zaklepala a otevřel jí Oliver, který ve svém županu a hrnkem kafe v levé ruce vypadal, že se před chvílí probudil.

"Dobré ráno," pozdravila a usmála se na něj.

"Dobré i tobě, Dino. Pojď dál, Piper bude dole každou chvíli. Teď se šla vysprchovat, nemělo by jí to trvat dlouho."

"Tak já si sednu do obýváku a počkám tam na ní."

"Půjdu s tebou," nabídl se Oliver a posadil se na sedačku hned naproti ní.

"Tak jak Vám to s Noahem klape?" zeptal se a Dina se na něj překvapeně podívala.

"Jak nám to jde?"

"No, milujete se? Těšíte se na svatbu? Jste šťastní?"

"Jo, jasně, Noah je skvělý."

"Ahoj, Dino! Ty už jsi tady? Proč mě nikdo nezavolal?!" řekla Piper, která se najednou objevila ve dveřích s ručníkem omotaným kolem hlavy a zamračila se na Olivera, který si jen upil svého kafe.

"Ahoj, Piper. Oliver mi řekl, že jsi ve sprše, nechtěli jsme tě rušit. Ráda jsem počkala."

"Tak mi ukaž, cos přinesla!" vyjekla nadšeně Piper a nahrnula se k Dině, která začala ze své kabelky vyndávat všechny vzorky a fotky.

Zrovna se rozhodli, že stužky budou světle fialové, když se ve dveřích objevil Nathan s pohledem upřeným na snědou tmavovlásku, která zrovna na stůl rozkládala fotky květin.

"Dino, můžu s tebou mluvit o samotě, prosím?" požádal ji a Piper se na něj podezřívavě podívala.

"Proč s ní chceš mluvit? Jsme teď totiž tak trochu uprostřed něčeho."

"Týká se to Audrey," podotkl Nathan a Piper okamžitě spolkla všechny své poznámky.

"Audrey? Tak to Dino klidně běž, my tady s Oliverem zatím uděláme takový širší výběr a pak na tebe budeme připravení," řekla a pokynula léčitelce k Nathanovi, který měl ruce strčené v kapsách a prosebně se na ni díval.

"Tak dobře," souhlasila přeci jen Dina a následovala Nathana po schodech až do jeho pokoje. Jen co vešli, zavřel za nimi dveře a opřel se o ně. Dina se postavila do středu místnosti a s rukama složenýma na prsou se na něj vyčkávavě zadívala. "Co je s Audrey?" zeptala se a Nathan nechápavě zvedl jedno obočí, to pravé.

"S Audrey?" zopakoval po ní.

"Ano, s Audrey. Něco jsi mi chtěl říct, ne?" pobízela ho Dina netrpělivě.

"Řekl jsem to jen, aby tě Piper pustila," přiznal se Nathan a ušklíbl se sám sobě. "Musel jsem s tebou mluvit."

"Tak mluv."

"Nevím, kde začít."

"Začni od začátku, to je nejjednodušší," snažila se mu pomoct Dina, které se v břiše usadil malý uzlík nejistoty. Co jí jen mohl Nathan chtít?