Rozhlédla se kolem sebe, až zahlédla Nathana s Masonem, každého přikrčeného za úzkým stromkem, který je stejně neskryl úplně a zamávala na ně.
"Doplazte se sem po zemi," zavolala na ně a oni se se značným nechutenstvím položili na studenou zem a začali se jako vojáci posouvat rukama a nohama dopředu. Když už byli jen kousek od ní, lehla si také a doplazila se k nim. "Zatím jsme dobře proti větru, takže nás neucítí, ale kdyby se náhodou vítr změnil, na nic nečekejte a prostě na ně vyražte. Nathane, Eve jsem zahlédla sedět před největším stanem, zřejmě do sebe lila nějaký alkohol. Ty to vezmeš odtud doleva. My s Masonem půjdeme doprava a vrhneme se na ně zezadu. Když nám bude vítr přát, bude to snadné a rychlé. A teď se zeptám já, když bude některý z nich žadonit o milost, necháme ho jít?" Nathan rozhodně zavrtěl hlavou. "Dobře, takže všechny zabít. Jde se na věc!" zavelela tiše a Nathan se od nich odpojil.
"Snad bude trpět!" zahučel Mason a Audrey se na něj překvapeně ušklíbla. "No co? Nejste jediní, co ji nesnášejí!" řekl a dvojice se naposledy ohlédla za Nathanem a pak se začala posouvat na své místo určení.
Nathan se stále plazil po zemi, i když mu bylo jasné, že už to není nutné. Chtěl mít jistotu, že si ho nikdo nevšimne. Když už ho začalo ale z toho všeho ležení a postrkování se dopředu bolet celé tělo, našel si tlustší strom a za ním se opatrně zvedl. Vykoukl a snažil se očima najít svůj cíl. Stan našel, ale nikdo před ním neseděl.
"Sakra!" zanadával a bouchl pěstí do stromu.
"Hledáš Eve?" ozvalo se za ním a on se prudce otočil, připravený k okamžitému boji. Když si uvědomil, kdo to tam před ním stojí, zarazil se.
"Leonarde?"
"Hledáš Eve, Nathane Canavare?" zopakoval svou otázku vlkodlak a Nathan kývl. "Řeknu ti, kde je."
"A proč bys to jako dělal? Vždyť mě přece nesnášíš."
"To je sice pravda, ale dlužím to Audrey a navíc máme společného nepřítele." Zněla Leonardova odpověď.
"Co dlužíš Audrey?" nechápal Nathan, kterému bylo najednou úplně jedno, že trochu odbočil od původního plánu.
"Zachránila Margaret Garjačikovovou a udělala z ní novou Alfa samici. A teď k té Eve. Ta čuba mi vyvraždila celou smečku a já se jí chci pomstít, ale spokojím se s tím, když si za mě ušpiníš ruce ty. Tak jdeš do toho?" zeptal se natáhl k Nathanovi pravačku. Ten se nerozmýšlel ani chvíli a pevně mu ji stiskl. "Jsme tedy domluveni. Eve uslyšela Audrey, když na vás volala zpoza toho stromu a utekla tímhle směrem," řekl a ukázal na severo-východ. "Má tam zaparkovanou motorku, nebo sněžný skútr, nevím, a když se tam nedostaneš stejně s ní, ujede ti a už ji nikdy neuvidíš."
"Jak se tam dostanu rychleji?" zeptal se ho Nathan a Leonard se na něj usmál.
"Myslím, že víš, jak!"
Nathan byl zrovna uprostřed proměny, když Audrey s Masonem vyběhli ze svých úkrytů a vrhli se na nepřipravenou smečku. Audrey se vrhla na první dvojici a oběma mužům jedním pohybem rozpárala hrdla. Drápy se jí ve světlu vrhaném ohněm zableskly a oba muži spadli na zem mrtví. Mason se podobně vypořádal s další dvojicí, která na jejich útok nebyla připravená, ale jakmile byli i ti mrtví, vrhl se na ně zbytek smečky, který už připravený byl. Audrey se na ně zářivě usmála a odhalila tak dlouhé tesáky. Někteří muži se při tom pohledu vyděšeně zastavili. Jak strašně moc Audrey tyhle částečné proměny bavily!
Nathan přeskočil spadlý strom a lehce dopadl na všechny čtyři. Sklonil čumák k zemi a našel Evin pach. Byl poměrně čerstvý, byl blízko! Rozběhl se ještě rychleji a dlouhý ocas mu vlál za tělem. Oběhl velký kámen, který jakoby tam ani nepatřil a pak ji uviděl. Stála u terénní motorky a snažila se najít od ní klíčky. Nathan prudce zabrzdil a zavrčel svým hlubokým hrdelním hlasem. Eve leknutím nadskočila a otočila se k němu čelem.
ČTEŠ
Vlčí krev III. - KONEC
WerewolfDo třetice a naposledy. Co se děje v Canavarovic smečce? Jak bude pokračovat příběh Audrey a Nathana? Co Dina a Noah? A jaká dobrodružství a nebezpečenství jim život nachystá? Jak to vše dopadne? Poslední díl trilogie Vlčí krev od Katrinity. Pokud...