A co když mě nechce?

15.

„Ahoj!" zvolala ta blonďatá hříčka přírody směrem ke mně a Zoe. Já jsem sebou jen zase práskla na postel a zaúpěla na znamení pozdravu. Zato Zoe už se vřele usmívala na týpka kterej se vynořil za hříččinejma zádama. „Čau Scotte! Kdo je tohle?" ukázala směrem na černovlasýho kluka. „Jo já jsem Will." nevině se usmál a zamával.

Rozhodla jsem se zapojit do jejich úžasně zajímavýho rozhovoru. „A co tady chcete?" snažila jsem se použít ten nejmíň otrávene,naštvanej a protivnej tón. „Jen jsme chtěli omrknout sousedy." zazubil se Scott.

No to snad né. Todle mi už fakt někdo dělá naschvál ne? Prvně se tady musí zjevit muj ex líbenec (výraz pro kluka kterej se mi dřív líbil) a potom mi ještě oznámit že bydlí ani ne 5 metrů od mé maličkosti? A k tomu mi ještě Amy 2 našeptává že ho budu vídat častějc jelikož, Zoe prakticky svlíká Willa  očima.

„Tak to je super." shrnula jsem všechny moje myšlenkový pochody v jedné větě. „Taky si myslim!!!" pronesl Scott o 100% vetším nadšením než já. „Holky rádi sme vás viděly ale teď si dem vybalit. Tak zatím čau a kdyby něco sme v chatce 11." vycenil svůj dokonalej, rovnátkama netknutej úsměv.

Hned co se dveře zabouchly Zoe začala žvanit „Amynkoooo! Já mam snad druhý Vánoce!!!!!!! Viděla si to božský stvoření co stálo za ním?" slintala. „A vydělas jak se na tebe zase koukal? Amyno ty se mu líbíš! No to je slabý slovo!!!! On po tobě jede jak auto po dálnici!!" radovala se z věcí který se jí vůbec netýkaj. „Zoe přestaň. Vždyť víš že to není pravda. Ale pravda je že ten Will je přesně tvůj typ. Ale hlavně mě prosím nenuť se se Scottem bavit kdž to nebude smrtelně důležitý." řekla jsem. „Dobře. Ale on tě zase chytne děvče to ti garantuju!" řekla rozhodně.

 „Sázka?"

„Sázka!" 

„Takže když jo budu vlastnit až do konce tábora tvůj batoh poslední záchrany i všechen jeho obsah. A když ne tak uznam že sem neměla pravdu." řekla. „Jo. Ale dodávam k tomu že mi budeš den dělat poskoka! Jako že mi budeš donášet jídlo, odnášet jídlo, dělat jídlo, umejvat nádobí po mim jídle a tak dáááleeee." ušklíbla sem se na ní. „Fajn beru!" bojovně zařvala.

***

„Nástup!" neslo se celým táborem. Bylo to dokonce až tak hlasitý že mě to probudilo, no a taky sem se lekla a křápla se do hlavy o zeď. „Co po nás chtěl vždyť tady nejsme ani celej den." zaůpěla jsem. „Nevim ale dělej!" zařvala ne mě Zoe. „Co to s tebou je? Ty? A někam spěchat? Neexistuje!"

„No jo. No jo. Uznávam že nikdy nikam nespěcham ale, todle je příležitost Amy!"

„Cože?" řekla sem s nechápavym tónem a výrazem. „No přece vidět Willa!" zavískla. „Jo aha. U mě je to zase jedna z mnoha kdy vám budu muset dělat křoví a při nejhorším si povídat se Scottem." „Ha tak to mi pekně hraje do karet kejmo!"

„Tak nekecej a běž ty nadržená puberťačko." vyhnala jsem jí ze dveří.

„Ahoj lidi!" řekl energeticky pán kterej mě chtěl testovat na drogy. Myslim že se jmenoval Joe. „Vítejte tady na naší základně. Teď vám řeknu něco k organizaci. V prvním týdnu se zaměříme na přežití v přírodě. Budem se učit rozdělat oheň, poznávat houby a spoustu dalších věcí!" vyřvával vesele. „Aha. Takže tenhle týpek si myslí že sme nějaký velkoměstský fagani. Až na to že naše město má tak nejvíc 10 000 obyvatel. A oheň snad rozdělat umim ne? A muchomůrku od hříbku rozpoznam taky." pošeptala jsem Zoe do ucha. Za mnou se ozval smích. Nepatrně jsem otočila hlavu a no né kdo to asi je? Scott. On mě snad stalkuje nebo co? Proslov Joa jsem začala poslouchat až když zmínil že budem rozdělený do týmů a každý tým bude minimálně jednu zajišťovat oběd, snídani a večeři. „Ták a teď vás rozdělíme do týmů."

Když vyvolali moje jméno tak jsem zbystřila a šla k svýmu modrýmu týmu . Porozhlídla jsem se a zjistila že největší nebezpečí je zažehnáno. Už jsem se chtěla radovat když. vzduch prořízlo jeho jméno. „Scott jde k modrejm!" zakřičel Joe aby přeřval dav. V tu chvíli jsem myslela že si začnu procvičovat zapalování ohně hned teď. Že jim tady všechno podpálim a světlo ohně bude ozařovat moji psychopatickou tvář a  budou mě muset poslat domů. Jenže to se mi asi nepovede, navíc cajdat po psycholozích se mi taky nechce. Tak to s nim budu holt muset vydržet no.

Čavec lidi! Nová kapitola je tady. Tahle není nic moc ale myslim že se máte na co těšit jen co se tábor trochu rozjede. :D Chci vám strašně poděkovat! Za jeden víkend mi naskákalo něco přes  100 přečtení. Kdyby ste viděli můj výraz. :D byla sem strašně šťastná :D děkujuuuuu moooooooc :D