A co když mě nechce?

10.

Celej další den jsem si musela zpívat. Nemohla jsem se dočkat večera.

Já Amy jdu s ním Chuckem na to rande. Uvaaaa jou jou jou.
Tak tohle je písnička kterou sem složila na počest našeho prvního rande.

******************************

Už půl hodiny před šestou jsem nervózně chodila po pokoji a snažila se nemyslet na nadcházející událost. Takhle nervózní jsem naposledy byla ve školce když jsem měla říkat básničku na besídce. Samozřejmě že to dopadlo tak, že jsem se hystericky rozbulela a doběhla se schovat k mamce do provizorního hlediště. Potom se mě učitelky snažily přesvědčit ať jdu zpátky ale já jednu v záchvatu hysterie hryzla do ruky, kterou ke mě podávala. Od tý doby už jsem se v téhle školce neukázala. Tak doufám že ho taky nepokoušu.

Pět minut do šestý. Moje nervozita se vystupňovala do maxima. Stála jsem před vchodovýma dveřma, budovala prstama o kliku a podupávala si nohou do rytmu písniček, který mi na plný koule hrály ve sluchátkách.

Minuta. Jedna minuta. Teď už se moje poklepávání změnilo na budování pěstí do zdi a podupávání na dupání.

"Crrrrrrrrrrr." Zazvonil zvonek. Rychle jsem odtrhla sluchátka z uší a zahodili je do skříně. Naposledy jsem se koukla do zrcadla a vyšla ze dveří.

Jen co jsem vyšla uvítala mě Chuckova otevřená pusa údivem.
"Sakra tobě to dneska sekne Amy!" Usmál se.
"A jindy snad ne? Třeba ten den co si mě potkal s rozedřenou hubou to sem byla zatraceně sexy!" Zazubila jsem se na něj.
"Fajn. Už mlčim." Zvedl ruce v obranym gestu.
"Ne vpohodě. Já jen nevim jak reagovat. Tohle mi ještě nikdy nikdo neřek."
"Tak já ti to budu říkat častějc."
Usmál se.
Já mu jeho úsměv vrátila a chytla ho za ruku. On mi jí stisknul na jakýsi znamení souhlasu a pak jsme se vydali vstříct kinu.

******************************

"Na jakej film vlastně deme?" Zatahla jsem ho za rukáv.
"No. Přišlo mi že se ti ten film na kterej jsme koukaly u mě docela líbil a tak jsem vystalkčil že už natočili další díl a že ho čistě náhodou dávaj u nás v kině."
Řekl jako by o nic nešlo.
"Chucku ty seš úžasnej!!!!!!!" Začala jsem okolo něj skákat. A když jsem ho obskákala celýho dokola, přisála jsem se mu na rty. "Vau. Asi ti budu vybírat častějc filmy." Zasmál se.
"Taky by mi to nevadilo." Ušklíbla jsem se na něj." Dáš si popcorn?" Zeptal se mě.
"Myslíš jako nostalgie na ten první film?" Zasmála jsem se. "Třeba. Ale s tím rozdílem že už bude hotovej a tady ho snad nepřipálí." Oba jsme se začali smát.

K tomu popcornu jsme ještě dostali dva kelímky a že si do nich můžem nalít co chceme. A nebyla bych to já kdybych to nepřelila. Kus coly mi kydnul na boty. No a ty boty byly zrovna bílí. Po nárazu coca-coly už ne. Získaly takovej trochu nahnědlej odstín. "Já su ale kráva." Zanadávala jsem si.
"Prosimtě to se vypere." Uklidňoval mě Chuck.

******************************

"Proč sedíme úplně vzadu v rohu?" Zeptala jsem se ho. V hlavě jsem ještě dodala že neuvidim na tu skvělou prdel jednoho herce co tam hraje. Ale vážně jenom v hlavě aby se neurazil. I když Chuckův zadek taky není k zahození. Sakra Amy nad čím to zase přemejšlíš.
"Já nevim ta ženská co prodávala lístky mi je tak dala."
"Aha. Aha. Nekecej." Vyplázla jsem na něj jazyk.

Samozřejmě že by sme to nebyly my kdyby jsme nesnědly popcorn v prvních patnácti minutách. Ale pozor ne v prvních patnácti minutách filmu ale už při reklamách a trailelerech. Jo jo některý páry se doplňují my se tak akorát naplňujeme.

Ten film byl super. A byl by ještě lepší kdyby si Chuck nechal ruku na svym stehně ne na tom mim. Jako jo příjemný to bylo ale nemohla jsem se pořádně soustředit na film. Furt jsem musela zírat na jeho ruku.

******************************

Asi v půlce cesty začala snad největší průtrž mračen za poslední měsíc. Samozřejmě že ani jeden s sebou neměl deštník nebo něco podobnýho. Kdo by taky čekal že zrovna když se vrací z kina bude lít jak z konve.

Rychle jsme doběhli k Chuckovu domu. Hned v předsíni sme se na sebe vrly. Nejspíš to bylo tím mokrym oblečením nebo já nevim, ale prostě to tak bylo. V jednu chvíli jsme stáli a líbali se v chodbě a v druhou už mě házel na jeho postel. Která mimochodem zaprotestovala hlasitým "KŘACH". Nejspíš prasklo jedno prkýnko. V tu chvíli jsme se od sebe odtrhly a podívaly se na sebe. Chytly jsme brutální výtlem fakt že jo. Takhle jsem se dlouho nesmála. Ale i přesto mě začal znova líbat. Smála jsem se mu do rtů a on ze mě strhnul tričko. Na chvíli se zastavil a obdivoval můj dekolt. "Páni." Obdivně zahvízdal. Já se nenechala zahambit a taky jsem mu sundala triko. Teď jsem se zase kochala já pohledem na jeho suprový břicho. Líbal mě snad úplně všude. Na krku, tvářích, krku a tak dále a tak dále. Zrovna když mě otočil na záda postel znova zaprotestovala. Teď už to nebylo jenom nevinný křach teďka už to bylo "KŘACH, KŘACH, KŘACH" a nakonec "BUM" ten zvuk se ozval zrovna když jsme já, Chuck a madrace přistály na zemi. Tak trochu mě zalehnul. "Auuu. Chucku to bolí." Zastěžovala jsem si.
On se oklepal z prvotního šoku a rychle vyskočil na nohy. "Promiň." Řekl a podal mi ruku. Vytáhl mě na nohy. Oba jsme si stouply metr od bývalé postele. "Sakra jak se nám to povedlo?" Zeptal se.
"Víš že já vlastně ani nevim."

Jak se dá nejspíš domyslet dál jsme už nepokračovaly. Vlastně hned co jsem odříkala smuteční řeč za padlou postel jsem musela jít. Holt čas je svině. Byla bych tam s ním ještě hodiny, možná i roky. Ale musela jsem domů. Navlíkla jsem na sebe moje absolutně promočený tričko a boty zadělaný od coca coly. Už jsem držela kliku, ale on mě ještě chytil za ruku a přitáh k sobě. "Zejtra deš se mnou ven. Stavim se pro tebe."
"Že váháš zabijáku postelí." Uculila jsem se na něj.

Na cestu jsem ještě dostala pusu do vlasů. "Tak ahoj zítra!"
"Ahoj."

Další kapitola je na světě. Berte to jako silvestrovskej speciál bez silvestru a speciálu. :P
Ale ne teď vážně. Všem vám přeju aby ste si užily poslední hodiny tohohle roku. Ať s rodinou nebo přáteli to je jedno prostě si to užijte. A taky šťastnej novej rok!!!! :D