*PS: Písnička jenom tak :33*
Pohled Jirky
Přiběhl jsem k její posteli, posadil jsem se na židli co tam byla u postele. Opatrně jsem jí chytl za ruku. Ucítil jsem jak je její kůže studená.
,, Ahoj... " věděl jsem že mi neodpoví, ale zkusil jsem to. ,, Doufám že se držíš.. Protože bych to tu bez tebe nepřežil...
" Do očí mi vyhrkli slzy. Mám o ní strašný strach. Položil jsem si hlavu na jení klín. Moje začal jsem zavírat oči, až jsem nevnímal svět a usnul.
Ráno mě probudila něčí ruka ne mé hlavě. Okamžitě jsem zvedl hlavu. Koukl jsem se kolem. Byla to zdravotní sestra.
,, Pane nechcete trochu vody? " zeptala se. Promnul jsem si oči, přikývl jsem. V tu ránu sestra zmizela ve dveřích. Koukl jsem se na Denču, pořád měla zavřené oči. Pohladil jsem jí po tváři. Byla pořád studená jako večer. Byla bledá a měla kruhy pod očima. Po chvíli přišla sestra s nějakým tácem.
,, Budu hádat že máte hlad, tak jsem vám donesla něco k jídlu. " Položila tác vedle na stolek.
,, Věřte mi co teď prožívám ani hlad nemám, ale děkuji " koukl jsem se na sestru.
,, Tak já zase půjdu" otočila se ke dveřím. V tu chvíli jsem si uvědomil že jsem spal v nemocnici.
,, Počkejte kdo mě tu nechal celou noc? " udiveně jsem se koukl na sestru, ta se jenom usmála.
,, Řekla jsem doktorovy že jste usnul, tak vás tu nechal přes noc" usmála se na mě a otočila se zpět ke dveřím.
,, Počkejte ! " řekl jsem trochu na hlas. Opět se na mě otočila s úsměvem na tváři.
,, Děkuji " její koutky se roztáhli do širokého úsměvu. Otočila se a odešla. Můj pohled se vrátil zpět k Denči. Neustále tam bezmocně ležela. Chytl jsem jí za ruku a doufal že se probudí. Položil jsem si hlavu zpátky na matraci a zavřel oči. V hlavě se mi míjeli všechny zážitky co jsem kdy prožil. S přáteli, z YouTubery ale i s Denčou. Nevím jak se mi to povedlo ale usnul jsem.
Probudila mě něčí ruka ne mé hlavě. Myslel jsem si že to bude zase ta sestra ale vedle mě nikdo nebyl. Najednou se mi zastavil dech. Rychle jsem otočil hlavu a tam spatřil usmívající se Verču. Nečekal jsem jestli něco řekne, ihned jsem vstal ze židle a objal jí.
,, Co jsi mi to udělala... " říkal jsem potichu. Cítil jsem svoje slzy na své tváři. Nebyli to slzy smutku, ale štěstí. Odtáhl jsem se od ní a koukl ji hluboko do očí. Furt se na mě usmívala. Nevěřil jsem vlastním očím.
,, Promiň Jiři " Natáhla ke mě ruce. Tím mi řekla aby jsem jí znova objal. Neváhal jsem ani na vteřinu a pevně jí objal.
* OMG chtěla jsem vám strašně poděkovat za 1,2 K přečtení 102 Hlasů a 18 Komentů :3 moc vám děkuji*
*Vaše Vejunta <3 *

ČTEŠ
Splněné sny
FanficDvaceti letá Denisa má sen se setkat s youtuberem Jirkou Králem. Jelikož žila v Brně měla malou šanci se sním potkat na ulici. Ale možná se její sen vyplní. Splněné sny