Living With Bad Guys #(Mafiánův Zajatec)

Beznaděj

Mia

Vzbudila jsem se v posteli, ale ne v té kde jsem byla zvyklá. Bohužel.
Otevřela jsem oči, ale zase je rychle zavřela, protože slunce svítilo jak blázen.
Naštěstí jsem nebyla svázaná, ale nebyla jsem v pokoji sama.
Nebyla to Lili, ta tu nikde nebyla, jenom Vince, Nickův bratr.
Pozoroval mě a já jeho. Nevěděla jsem co mám dělat, jestli mám promluvit.
Měla jsem hlavu plnou otázek, ale neměla jsem odvahu.
Nakonec on odpověděl první "pořád nemůžu dojít na tom, čím jsi pro něho tak výjimečná.." zamyslel se. Já pořád držela jazyk za zuby. Bála jsem se vůbec nadechnout.
Nakonec jsem přece jenom odpověděla. "Proč to děláte?"
Vytrhla jsem ho z přemýšlení a mám takový dojem, že jsem to neměla dělat. "Proč to dělám?" zopakoval po mě otázku. Přikývla jsem. "Protože chci bratra ušetřit utrpení. Chci tě zabít, ale neboj zatím ještě ne." tím mě teda uklidnil. Začala jsem se třást ještě víc než před chvílí.
"Jakého utrpení?" Napnul svaly.
Oou. To neznačilo nic dobrého.
Natáhnul se blíže ke mě. "Já myslím že ty to v hloubi duše víš sama."  díval se mi do očí a čišela z nich nenávist ke mě. Ale proč? Já ho opravdu nechápu.
Nic bych Nickovi neudělala. Nikdy. Dřív jsem ho nenáviděla, to ano, občas jsem si i přehrávala co bych mu mohla udělat, ale teď na to ani nepomyslím. MILUJU HO. Opravdu ho miluju. Tak jako on mě, když se mi přiznal.
"Nikdy bych mu neublížila." řekla jsem tak tiše, že se divím že to slyšel.
"Ano, to říkáš teď, ale je to jen otázkou času kdy ho zradíš a zlomíš mu srdce. Už se mu to stalo a já se díval jak trpí, ne ony. Rvalo mi to srdce vidět takhle svého mladšího brášku jak trpí a tak jsem teď nemohl jen tak přihlížet a čekat až ty uděláš to samé." poslouchala jsem celou tu dobu zřetelně. Nevím co mu udělaly ty předchozí, ale já vím, že tohle bych mu nikdy neudělala. " nevím co přesně mu udělaly jiné dívky, ale já nejsem jako ony. Nehodlám mu zlomit srdce." tentokrát se mi netřásl hlas. Mluvila jsem upřímně. Vinc se na mě jenom zhnuseně podíval . "To si určitě myslely všechny a jak to skončilo." řekl. jenom sekundu jsme se na sebe dívaly a naznačil ať vstanu. Udělala jsem přesně to, co chtěl. Vzal mě za paži a vedl mě pryč z pokoje. Potom jsem si vzpomněla. "kde je Lili?" začala jsem o ni mít strach. "je ve vedlejším pokoji." řekl. Je tu kvůli mě. "pusť ji, ona za nic nemůže. Mě si klidně zabij, ale ji nech jít." po každém slově jsem mluvila hlasitěji. zastavil se se mnou. "co za to?" zeptal se a udělal škádlivý výraz, ale ten během vteřiny zmizel. "jak co za to? máš mě, nech ji jít." řekla jsem rozhodně. "fajn." řekl najednou. trochu mě to vyvedlo z míry. Vůbec jsem to nečekala. "tak jo"

dovedl mě asi k jejím dveřím. otevřel dveře a tam byla svázaná na židli Lili. Byla trochu pochroumaná. Nějaké modřiny a taky na ruce měla  do krve škrábanec, nebyl zrovna malý, ale ani velký. Rychle jsem k ní doběhla a když si mě všimla byla štěstím bez sebe a já to samé. Lili dokonce začala i brečet a já měla na mále, když jsem jí tak viděla. objala jsem ji. "Mio, co mají s námi v plánu?" zeptala se. celá se třásla. "s tebou nic. Pustí tě." usmála jsem se na ni. Vypadalo že se jí ulevilo, ale potom se zarazila. "ale co ty?" podívala jsem se na Vince, který stál opřený o futra. "splň to. Pusť ji." řekla jsem mu. Syknul na jednoho bodyguarda, vůbec jsem si ho nevšimla. Došel k židli a provazy rozvázal. Lili si promnula ruce dožadovala se odpovědi. "já tu zůstávám." řekla jsem a div jsem se nerozbrečela. Jsem strašná citlivka. "Jak to myslíš?" chytla jsem ji za ruce. Neměla jsem čas to rozebírat. Gorila vzala Lili za paži a odváděl ji. Ona se ale vzpírala a nechtěla odejít dokud se to nedozví. Nevzpírej se Lili.. No tak..  říkala jsem si v duchu pořád do kola. šla jsem s Vincem za nimi až jsme došli do garáže kde bylo pár stejných aut vedle sebe. Jedna gorila v jednom autě už stála a když nás uviděl nasedl a nastartoval auto. Ještě jsem Lili chytla za ruku a tajně ji dala do dlaně můj náhrdelník. Ano nosím náhrdelník se čtyřlístkem a teď ho dávám Lili. "Postarej se o to a vyřiď Nickovi, že ho miluju." zašeptala jsem ji do ucha a začala brečet. Dlaň kde měla můj náhrdelník víc zmáčkla a jí už došlo co se mnou mají v plánu. Slzy ji tekly proudem. Chtěla ještě něco říct, ale bodyguard ji dal na hlavu pytel a posadil ji do auta. Potom už jsem přes své uslzené oči viděla jak odjíždí.

Lili

Ne, nemohla jsem ji tam jenom tak nechat! to ne! Oči jsem měla uslzené a cítila jsem jak je mám už úplně nateklé. V ruce jsem svírala její náhrdelní a v hlavě slyšela jak mi říká že mám Nickovi říct že ho miluje. Z jejího hlasu čišela láska a upřímnost. Když jsem ji tam tak viděla, nemohla jsem odejít.

Pořád jsem na ni nemohla přestat myslet. Už jsme nejspíš jeli přes hodinu, nevím. Potom auto najednou zastavilo. Sundali mi pytel a otevřeli dveře, abych vystoupila. Udělala jsem to. "po dvaceti metrech uvidíš na pravo cestu, zaboč tam a půjdeš asi ještě 10 minut a budeš v cíli." s těmito slovy zavřel dveře a odjeli. Začalo svítat a tak jsem se dala na cestu. Dívala jsem se kam zatáčejí a zapamatovala si to. Musím být u domu co nejdříve, abych to všechno mohla říct a co nejdřív se vrátit pro Miu. Byla jsem celá špinavá, vlasy rozcuchané a hlavně jsem nespala celou tu dobu co jsme tam. Byla jsem hrozně unavená. Přestala jsem se zabývat sebou a vydala se na cestu.

Po dvaceti metrech jsem zahla do prava a po pěti minutách jsem zahlédla dům. Konečně pomyslela jsem si. Začala jsem cítit únavu čím dál tím víc a padala jsem do mdlob. Byla jsem už skoro u domu a zahlédli mě dva bodyguardi a mezi nimi byl i Dave. Byla jsem šťastná, že ho vidím. Jenom co mě uviděl padla jsem na kolena omdlévala jsem. Když jsem padala zamumlala jsem jeho jméno a viděla jak za mnou běží. vzal mě do náruče a začal utišovat. Vím že ještě zakřičel na ostatní aby došli pro doktora. Sice jak jsem zjistila, taky má nějaké zkušenosti, ale radši zavolal odborníka. "Nicku!!" zakřičel Dave. Položil mě na pohovku a něco mluvil, ale já už přestávala slyšet a držela jsem se co nejvíc, abych ještě neomdlela. Nick doběhl a když mě uviděl rozšířili se mu oči. "Lili, kde je Mia?" vypadal už mnohem líp, jako kdyby se mu ani nic nestalo. "N-" chtěla jsem promluvit a říct mu vzkaz od Mii. Natáhla jsem ruku a dala mu do dlaně Miin náhrdelník. Jenom to uviděl, věděl čí to je. "M- Mám ti v-vzkázat, ž-že tě miluje." řekla jsem to tak hrozně potichu, že se divím že mě slyšeli. Ale slyšeli mě dost dobře. Poslední co jsem viděla bylo, jak se Nickovi lesknou oči od slz. Nevím jestli vztekem nebo tím jak ji miluje. Dave mi ještě něco říkal, ale já přestala slyšet a měla jsem černo před očima. Omdlela jsem.

****

Hotovo! :D omlouvám se že to bylo o den později, ale já včera při psaní tak trochu vytuhla:/ :D tak si užijte tenhle díl a přeji vám krásný velikonoční den:)

*Asi jsem to moc zveličila to omdlévání :DDDD :O snad nevaa :D

omlouvám se za patřičné chyby.