Fáze Pád

#4

Video jsme točili přibližně šest hodin. Když jsme dotočili, tak bylo půl dvanácté.
,,Hele už nejezdi domu. Vyspíš se tady." řekl mi Petr, když jsem se chystala odejít.
,,Dobře, ale jen v obýváku."
,,Jasně. Jak jinak"
,,No, vím jak jsi zvrhlej!"
,,Pšššt!"
Petr tedy rozložil sedačku a povlekl mi peřinu. Potom uvařil špagety s rajčatovou omáčkou a bazalkou. Byly úžasný.
Dojedla jsem a řekla: ,,Tak já si už půjdu lehnout."
,,Jo, jasně. Dobrou."
Usmála jsem se a řekla také: ,,Dobrou."
Lehla jsem si na sedačku a snažila jsem se usnout. Ještě jsem uviděla Petra, jak se snaží potichu proplížit kolem mě do svého pokojo. Když jsem začala usínat. Zaslechla jsem Petrovo šílený hlas, který používá ve videích. Stříhal podle mě prasečí otázky. Zasmála jsem se zavřela jsem oči. Po čtvrt hodině jsem podívala na mobil a začalo mě štvát, žr nemůžu usnout. Bylo to nejspíše těmi bílými stěnami.
Vzala jsem peřinu do ruky, zabalila jsem se do ní a vydala jsem se směrem k Petrovo pokoji. Lehce jsem zaklepala.
,,Ano?" ozval se Petrův hlas.
Pootevřela jsem dveři a strčila tam hlavu.
,,Můžu?"
,,Jo. Co se děje?"
,,Nic, jenom nemůžu usnout. A tak jestli nemůžu být tady s tebou."
,,Jo. Budu jenom rád."
,,Ale čistě kamarádsky," dořekla jsem a Petr kývl hlavou. Nadzvedl deku, aby mi naznačil, že si mám lehnout k němu. Udělala jsem to. Petr se pousmál hned po tom, co jsem mu dala trochu delší pusu na tvář. Se skvělým pocitem jsem usla. Vzbudila jsem se první co jsem uviděla, byl Petr s notebookem na břiše. Vstala jsem z postele a šla do koupelny. Upravila jsem se a vymýšlela jsem, vo udělat k snídani. Šla jsem trochu šmejdit do Peťovo kuchyně. Vzala jsem mouku, vajíčka, mléko.... Jednoduše ingredience na palačinky. Dlouho jsem hledala marmeládu, ale nakonec jsem ji našla. Po smažení, natírání a zdobení jsem vše dala na talíř a odnesla to Petrovi. Už nespal, ale koukal do mobilu. Když mě viděla jak se ty dva talíře, tak se zasmál.
,,No co? Snídaně do postele, neznáš?''
,,Jo, slyšel jsem o tom." zasmála jsem se pro změnu já a podala jsem mu talíř. S chutí se do palačinky zakousl a potom nastala, chvíli, kdy mi začal říkal: ,,Ježiši, to je vynikající."
Po snídani jsem s Petrem jela do studia. Nahrávali novou písničku a já jsem je celou dobu s radostí poslouchala. Petr začal zpívat a koukal se na při tom na mě. Měla jsem takový divný pocit, ale po chvíli přešel. Když Petr dozpíval, tak jsme šli do auta. Čekali jsme ještě na Lukáše, protože mu selhal motor u auta. Odvezli jsme ho domu a potom jsme jeli zpět k Petrovi. Společně jsme uvařili večeři i pro Pavla a Danču. S Pavlem se dnes setkám poprvé.
,,Čau. Pařil jsi Petře?" zeptal se Pavel hned jak vešel do dveří.
,,Jo a máme návštěvu." odpověděl mu Petr
,,Ježiši. Už zase?" řekl zpruzele Pavel. Když přišel Pavel do kuchyně a podíval se na mě, tak trochu pootevřel pusu. Udělala se mi vráska na čele a udiveně jsem na něj zírala. Petr se pousmál a začal dával jídlo na stůl.
,,Těší mě!'' řekl Pavel, když mi podal ruku.
,,Ahoj!" řekla Danča
Najedli jsme se a Pavel s Dančou okamžitě zmizeli.
,,Půjdeme ke mně do pokoje?" nabídl mi Petr a já jsem jenom přikývla. Vzal mě za ruku a odvedl si mě do pokoje. Zatáhl závěsy a rozsvítil lampičku na stolku.
,,Tak co budeme dělat?" zeptala jsem se.
,,No..." odpověděl.