Fáze Pád

#15

Po skvělém jídle jsme šli na procházku. Prošli jsme místní parky a několik úžasných destinací. Od této chvíle, miluju cestování.
Když jsme se si sedli na lavičku a koukali jsme se na západ slunce, tak jsem řekla: ,,Už jsem ti řekla to, že tě miluju?"
,,Už několikrát" řekl a políbil mě.
,,Já tobě?'' dodal.
,,No, jo, ale mohl by jsi mi to říkat častěji." usmála jsem se..
Ráno nás čekala vyjížďka lodí na sochu Svobody. Bylo to užasný, až na jedno. To že nás nepustili nahoru. Z důvodu rekonstrukce. No, tak jsme jeli zase zpět. Petr zase točil a já jsem snapovala kámarádkám.
,,Kam půjdeme teď?" zeptal se mě Petr.
,,Nevím," odpověděla jsem.
,,Tak do Central parku?"
,,Klidně!"
,,Super. Alespoň budu mít dobrý záběry." řekl s pitomým chechtání.
,,A to nás budeš točit i v posteli?" řekl jsem rozhořčeně.
,,Co ti zase vadí?"
,,Ale nic," ukončila jsem náš dialog.
Další den jsem ráno vstala dřív a šla jsem ven. Prošla jsem se kousek po ulici, ve které byl náš hotel. Koupila jsem snídani. Abych pravdu řekla, pěkně předraženou snídani. Po chvíli jsem šla zpátky na pokoj. Asi pět metrů od kavárny, ve které jsdm koupila snídani, jsem potkala Jirku. (Krále)
,,Čau."
,,Čau... Co tady děláš?" zeptal se mě.
,,No tak já jsem tady s Petrem na "dovolený".
,,Aha.."
,,A co tady děláš ty?"
,,Ale tak znáš to.. Já furt cestuju. To je prostě moje."
,,Jo chápu.. Známe. A co budeš dneska dělat?"
,, No chtěl bych se jet dneska podívat na jednu vyhlídku. Je tam vidět celej New York," odpověděl mi s úsměvem.
,,Jo a kde to je? Že bysme se tam jeli s Petrem podívat."
,,Jo. A nechcete jet semnou? Já jedu asi kolem jedenáctý," nabídl mi.
,,Tak jo," řekla jsem s radostí
,,Tak tady v jedenáct?''
,, Okey, tak zatim"
,,Zatim"
Potom jsem se vrátila na pokoj.
,,Dobrý ráno. V jedenáct jedeme s Jirkou na nějakou dobrou vyhlídku," řekla jsem Petrovi hned od dveří.
,, S jakým Jirkou?" zeptal se rozespale.
,,Králem."
,,Aha. Tak jo no."
,,Na tady máš snídani," řekla jsem a podala jsem mu ji.
,,Děkuju"