Fáze Pád

#11

Rychle jsem se oblékla a šla tam.
,,No ahoj. Ty moje malá holčičko," řekla pištivým hlasem a pohladila mě po rameni.
,,Ah..oj," řekla jsem otráveně. Petr se jenom chechtal tomu, jak mě teta vytáčí.
,,Můžu tady přespat?" najednou se zeptala.
,,Ježiši. Na jak dlouho?" vyděšeně jsem vykřikla.
,,No, bohužel jen do příštího týdne. Takže pět dní," řekla zvesela. Já jsem se jenom plácla do čela a řekla:
,,No... To nepůjde. My jedeme se Petrem zítra na Slovensko.
,,Aha.. Aha.. To se nedá nic dělat. Přijedu příští měsíc. Pa.." jen zabouchla dveře, tak jsem řekla: ,,Omluv jí. Ona je taková od přírody. Prostě je to kráva. Už od mala mi pije krev. A cože říkala? Příští měsíc? No.. Musím se přestěhovat."
,,Ježiši. Já ji nějak vypakuju. Náhodou to byla i sranda. Kde jsme to skončili?" řekl a jeho rty přiložil k mému krku.
Odvlekl mě do ložnice a povalil mě na postel. Kleknul si těsně vedle mě a dál mě líbal. Když jsme byli zase už jenom ve spodním prádle, zazvonil Petrovi mobil.
,,Promiň, musím to vzít. Něco ohledně nový desky." řekl mezi polibky a odešel do vedlejší místnosti. Čekala jsem na něj asi deset minut a potom jsem se už chtěla obléct. Oblékla jsem si tedy tričko a zbytek těla jsem si přikryla peřinou. Čekala jsem, že Petr přijde co nevidět, ale nepřišel.
Vzbudila jsem se v deset večer. Hodila jsem přes sebe župan a šla do obýváku. Na gauči seděl Petr a koukal do vypnuté televize.
,,Proč tady takhle sedíš?" zeptala jsem se.
,,Čekám na tebe, ale ty už asi nemáš zájem," odpověděl
,,Zájem o co?"
,,No, o co asi... O sex," skoro až křičel
,,Ale..." nedořekla jsem to a odešla jsem do koupelny. Opláchla jsem si obličej a šla do ložnice a vzala jsem si svou velkou cestovní tašku.
,,Počkej, co to děláš?" zeptal se trochu nervózně.
,,Jedu za kamarádkou na Slovensko. Neboj, za týden tu budu," usmála jsem se a balila si dál.

Petr...

Proč zase musí odjet...No nic. Půjdu si po svých. Hned, co za sebou zavřela dveře, tak jsem si šel obléct něco slušného na sebe a šel jsem nakoupit, protože doma už nic nebylo.
Koupil jsem rohlíky a tyhle ,,potřebný" věci. U kasy jsem potkal Pavla.
,,Čau.." řekl jsem první.
,,Čus," odpověděl.
,,Nechceš zajít na pivo?" zeptal se mě potom. A já jsem jenom přikývl. Zašli jsme do jedné hospody nedaleko mého bytu a kecali jsme.
Domů jsem se vrátil v deset a hned jsem se podíval, jestli mi Andrea nevolala nebo nepsala. Nic...