Vzbudila jsem se asi za tři hodiny s hlavou na jeho břiše.
,,Dobré ráno." řekl mi a pohladil mě po zádech.
,,Dobré." odpověděla jsem mu.
,,Uděláme snídani?"
,,Jo, klidně. A co?" zvědavě jsem se zeptala.
,,Lívance?"
,,Fajn," dala jsem mu pusu na tvář.
Vstali jsem z postele a vydali jsme se do kuchyně. Petr vyndaval ze skříňky potřebné věci a já jsem je smíchávala v misce. Když jsem nalila těsto na pánev. Petr mě chytil za zadek a začal mě líbat. Samozřejmě, že se to připálilo. Takže jsem prvních asi pět lívanců vyhodili a udělali jsme další. Druhý pokus už se zdařil. Najedli jsme se u Petra v posteli. Petr odpoledne jel na nějaký rozhovor, a proto jsem se začala nudit. Zavolala jsem kamarádce a sešli jsme se, ale jenom na krátko, protože mluvila o Petrovi. Říkala jak je super, boží a já nevím co ještě. Nevím, proč mi to říkala, si myslí, že to nevim? No proto jsem ji musela šetrně vyhodit.
Večer jsem si s Petrem volala asi dvě a půl hodiny, protože se nemohl dostavit. Mluvili jsme o samých hovadinách a Petr mě stále rozesmíval. Kdyż zavěsil, šla jsem spát.
Druhý den jsem měla jet ke svým rodičům, u kterých je zrovna babička.
Rozhodla jsem se tedy jet, ale nadšená jsem nebyla. Protože mě včera Petr pozval na večeři. Já jsem mu potvrdila naše setkání a teď mu to musím zrušit!? Ach jo...
Vzala jsem do ruky mobil..
A: Ahoj.
P: Ahoj, co se děje?
A: No nic. Ale nevadilo by ti, kdyby..
Přerušil mě.
P: Jo chápu to, máš někoho jinýho...
A: Ale ne ježiš.. Já jsem se jen chtěla zeptat, jestli by ti nevadilo, že by jsme šli na tu večeři až někdy jindy.
P: Jo aha. Jasně, že (ne)vadilo. Ale vo tak najednou?
A: Mám jet k našim. Já jsem na to včera zapomněla..
P: Aha, to nevadí.
A: Dobře. Ahoj..
Dořekla jsem to a ukončila hovor.
Kolem desáte dopoledne jsem dojela do Olomouce k rodičům. Byla tam i moje závistivá, nikomu nic nepřející a strašna sestra. Nevím, jestli je pořád taková, ale teď už mě to děsí. Podívala jsem se na net v kolik mi jede vlak a sbalila jsem si pár věcí.
Na nádraží po mně chtěla nějaká holka podpis.
,,Ale proč ho chceš? Já nejsem slavná," zeptala jsem se jí.
,,Ale ty přece chodíš a spala jsi s Hoggym.'' odpověděla mi nadšeně.
,,Aha... A to jsi vzala kde?"
,,No.. To se neříká. Dáš mi ten podpis."
,,Ne nedám. Nemám proč.." řekla jsem a ona odešla. Vzala jsem do ruky mobil a zavolala jsem Petrovi.
A: Můžeš mi něco vysvětlit.
P: A co?
A: Ty jsi něco řekl fanouškům?
P: Jako co?
A: Jako třeba to, že jsme spolu spali.
,,Ha.. Viděla jsem tě odcházet z Petrovo baráku. Už vím s kým teď chodí," přerušila ně ta holka, která chtěla můj podpis a asi poslouchala za rohem.
Petrovi jsem to vytípla a nastoupila jsem do vlaku. Potom napsal: ,,Já nevím, o čem to tady mluvíš. Já jsem jim nic neřekl. Co se stalo?"
A já jsem mu odepsala: ,,Přišla zamnou nějaká holka, která chtěla podpis. Já jsem se jí ptala jako proč a tak.. No a potom řekla, že jsem ta, co spí a chodí s Hoggym nebo tak nějak. A potom jsem ti volala a ona potom odněkud vyšla a řekla, že už konečně ví, s kým chodíš. Promiň."
,,Ježiši. Ty se neomluvej. Já být na tvým místě, udělám to samý. A kde jsi?" napsal.
,,Jedu za našima. To víš přece."
,,Jo a musím pa.. Hlavně se mi vrať.."
,,Jo neboj. Ahoj.."
Vlak tam jel celkem dlouho, protože nějaký vlak před námi srazil auto. Muselo se to odklízet, takže jsem na jedno místě stáli přes dvě hodiny.
Když vlak konečně dojel na konečnou stanici, vystoupila jsem a tam už na mě čekal táta. Šla jsem za ním k autu a jeli jsme domu.
Sestra byla pořád taková.
,,A.. Naše malá holčička, která píchá se slavnýma."
,,Cože." zeptala jsem se vyděšeně.
,,No nemusíš tajit, že spíš s Lexou."
,,A... Kde jsi to vzala?"
,,Na netu. Krávo" ďábelsky se zasmála a bouchal dveřma od svého pokoje./Chtěla bych se váš zeptat, kterou další postavu by jste chtěli v příběhu. Piště do komentářů. ⬇
(Nejlépe někoho, kdo se kamarádí s Petrem) . :) DĚKUJU.. /
ČTEŠ
Fáze Pád
FanfictionPetr Lexa • 25 Andrea Marková • 20 Nejdříve o sobě nemají ani to nejmenší tušení, ale když se poznají a objeví v sobě přátelství, stane se něco víc. Jak budou reagovat , když půjde jeden druhého představit rodičům? Bude vše v pohodě nebo naopak? ...