„Miláčku spíš?" Harryho hlava se objeví ve dveřích ložnice a já se na něj usměji „Ne ještě ne Harry, jen odpočívám, copak se děje?" zvědavě se na něj dívám, protože jeho obličej vypadá nějak natěšeně a záhadně zároveň.
„Mám pro tebe překvapení" rozzáří se jak sluníčko a otevře dveře od ložnice dokořán a můj úsměv se prohloubí když se ke mě na postel vrhne Gemma a za ní Anne. „Ahoj marode" vrhne se mi Gemma kolem krku a já se musím smát chtě nechtě s ní. Jsem tak ráda že je vidím, stýskalo se mi po nich. „Ahoj Gemm moc ráda vás vidím" Anne mi věnuje polibek a sedne si ke mě na druhou stranu postele.
„Ráda tě zase vidím Sophií, jak se cítíš" dívá se na mě starostlivě prostě jako máma a já se v tu chvíli stydím za to co si se mnou za těch pár měsíců vytrpěli. Opět my vyhrknou slzy a Anne si mě okamžitě bere do náručí „Ale no tak Soph to bude dobré uvidíš" hladí mě po zádech a já se cítím tak dobře.
„Promiň mi to všechno Anne, to co jsem ti řekla a že jsem byla tak hnusná" omlouvám se a ona mě ještě víc přitiskne k sobě a z druhé strany mě obejme Gemma. „To neřeš Sophií to už je pryč, teď jsme tu spolu a užijeme si vánoce a nový rok jako rodina" usměje se tím svým maminkovským úsměvem když se kousek odtáhne a já jsem zase po dlouhé době hodně šťastná, když vidím ty tři kolem sebe.
Harry září doslova jak sluníčko a je na něm vidět jak je spokojený. „Mám vás ráda, všechny" přitáhnu si k sobě Gemmu a ona mě taky obejme. „My tebe taky holka, nás se jen tak nezbavíš" dloubne mě do ramene a obě se začneme strašně smát a ostatní se za chvilku přidají k nám. Ano opět se cítím tolik milovaná. Mám svojí rodinu, opět mám svojí rodinu.
Tři dny do vánoc
„Ahoj Theo a díky za dnešní nálož" rozloučím se s ním, když mi pomůže dostat se zpět do pokoje po našem dnešním cvičení. Od toho dne před měsícem kdy jsem začala pořádně cítit své nohy jde všechno moc dobře. Cvičení teď probíhá v naší tělocvičně v suterénu a navíc díky podpoře ostatních jsem se dokázala dnes dostat do tělocvičny za pomocí berlí jen s podporou Thea a Fabricie. Harry ani ostatní o tom ještě neví a já si pro ně chystám překvapení. Chtěla bych k štědrovečerní večeři přijít sama o berlích. Chtěla bych je překvapit a ty dva mi v tom pomáhají a připravují to překvápko se mnou.
„Ahoj Soph tak zase zítra a pozdravuj všechny" zamává nám a za pár minut slyším startování auta. „Tak dáme sprchu Soph nebo vanu" objeví se vedle mě Fabricie a já se rozmýšlím „No myslím že dneska vanu Fabri, dneska ty svaly opravdu bolí" usměju se na ni a ona mi pomůže do vozíčku a jede se mnou do koupelny. Než se vykoupu vrátí se Harry a holkama z nákupů, jelikož se z ničeho nic objeví v koupelně u vany a usmívá se jak sluníčko.
„Vypadáš jak kdybys vyhrál v loterii zlato" musím se smát ,když vidím jeho obličej a on jen přikývne. „Něco podobného miláčku, chceš pomoct z vany" usměje se potutelně a ani nečeká na odpověď a sahá pro mě do vany. „Harry proboha budeš celí mokrý" stačím jen vyjeknout, ale to už jsem z vany venku a Fabricie podává ze smíchem Harrymu mojí velkou osušku, když mě pokládá na lehátko a on mě do ní zabalí.
„Mě je to jedno, miláčku, pro tebe všechno. Fabricii dáme volno od dneška tě mám na starost já" vypadne z Harryho mezi polibky které mi dává a já se na něj jen udiveně podívám. No jo ale jestli tu nebude Fabricie kdo mi pomůže s tím překvapením.
ČTEŠ
MY ANGEL (Harry Styles) *POZASTAVENO*
FanfictionON... Můj zelenooký anděl. MY ANGEL.... "Proč, proč by jsi mi měl pomáhat?" zeptám se ho a vytrhnu svou ruku z jeho sevření. Podívá se na mě svýma zelenýma očima a usměje se. "A proč ne, cítím to tak. Cítím, že jsem právě našel svého anděla. Nemohu...