Všichni pořád neustále někam nebo pro něco spěcháme. Spěcháme celý den. Někdy tolik, že na tom záleží důležité věci, ale někdy spěcháme jen tak, a to si ani neuvědomujeme. Spěcháme už od rána.. Ráno spěcháme do školy nebo do práce. Spěcháme buď na vlak nebo jen, aby na nás kamarádi nečekali. Někteří spěchají preventivně, aby třeba jen nestáli v dopravní zácpě. Všichni sice neustále někam spěchají ale stejne chodí pozdě. Během školy nebo práce spěcháme s naši prací a po práci a škole zase spěcháme domů. Ale proč když nám doma nic neuteče? Dům bude stále stát na svém místě a počká na nás. Myslíme si jak toho musíme udělat doma tolik práce, ale že na to nemáme čas. Jediný problém je ale v tom, že si lidé neumí udělat čas na to, aby měli čas.
To se jednou líbila moje úvaha paní učitelce češtinářce..
ČTEŠ
Střepy
Short Story💭📝 Myšlenkový pochody. Citový výlevy. (Ne)smyslný úvahy. Střepy z mého života a z mých představ. Co shromažďuju, píšu od roku 2015 a 1998.
