Kofein, kofein, kofein.... Je jako droga, droga, droga... Ale vlastně ne jen jako, ale fakt. Dříve se to mohlo zdát hořké a teď? Opravdu jako když feťák potřebuje svoji drogu. Stačí jednou ochutnat, dostaví se uvolňují pocit, který ale není zadarmo. Poprvé se člověk dostane s drogou do styku, když má pocit, že to potřebuje. Uvolnit se. Dodat odvahu. Vydržet celou noc tancovat. Mít dobrou náladu. Ale kde to žijeme, když ve 21.století tohle už několik desítek lidí neumí samo od sebe. Přirozeně. K tomu nepotřebujeme tyhle oblbováky. Závislost vzniká na měkkých i tvrdých drogách. Akorát, že ty tvrdé už jsou opravdu zlo. Alkohol, cigarety, káva. Tyhle "měkké" drogy obsahují také látky na kterých vzniká závislost, i když si to spoustu lidí neuvědomuje. Minulá povídka začínala slovy Nejhorší je utápět žal v alkoholu. Závislost. Jediným slovem prostě závislost. Těšit se na těch pár loků. Ale ovládám to. Koriguju to. Tahle povídka se jmenuje kofeinová závislost. Kofein X alkohol. Kdo z koho. Únava už začínala být zničující. Tělo bez duše. Oživlá mrtvola. Kruhy pod očima. Nepozornost. Usínání během dne. Nespavost v noci. Brzké vstávání. Jako kolotoč s minimálním počtem naspaných hodin. A řešení? Kofein. Jinak to nešlo. "zkusím kávu, třeba mě to probere." Probralo. A příště taky a přespříště také. A teď už je denní dávka kofeinu nutností.
ČTEŠ
Střepy
Short Story💭📝 Myšlenkový pochody. Citový výlevy. (Ne)smyslný úvahy. Střepy z mého života a z mých představ. Co shromažďuju, píšu od roku 2015 a 1998.
