Kolik probděných nocí už jsem ztratila kvůli svým nekonečným myšlenkám?
Nekonečně mnoho nocí.. Nocí, kdy se postel stává mým vězením a mé myšlenky mými vězniteli.
Za to může ona. Nespavost. Přesně ten pocit, když jste uvězněni..
Uvězněni mezi svou postelí a svými myšlenkami.
Když neustálý proud myšlenek zahlcuje vaši hlavu a vy nemůžete usnout, i když byste opravdu moc chtěli.
...
Ona, nespavost.
Doprovází mě ke spánku skoro každou noc.
Je místo mého polštáře, do kterého bych svou hlavu ponořila mnohem radši.
Je místo někoho, kdo by mohl spát vedle mě.
Mé myšlenky jsou těžkými provazy, které mě přivazují k posteli.
Jako kotva, která mě stahuje do černočerné tmy, neznamenající spánek, ale propast mých myšlenek.
...
Co by bylo kdyby.. ? Proč to nemůže být..?
Hlavou mi prolétává nekonečně mnoho těch těžkých otázek, snů, přání a scénářů.
Píšu si jeden velký spletitý příběh, který nikdy nerozmotám.
Za jedno usínání, ať už sebevíc dlouhé, určitě ne.
...
O den později to začíná vše nanovo.
S ulehnutím do postele spadne klapka a nekonečný příběh může znovu začít.
A znovu a znovu, dokud mne spánek přeci jen nepřemůže...
ČTEŠ
Střepy
Short Story💭📝 Myšlenkový pochody. Citový výlevy. (Ne)smyslný úvahy. Střepy z mého života a z mých představ. Co shromažďuju, píšu od roku 2015 a 1998.