In Moonlight [DOKONČENO]

TRÉNINK

Přijdu domů zadumaná ve svých myšlenkách. ,, Teď jsem vlkodlak. Nikomu neublížím pokud nebude úplněk. Za úplňku se proměním ve vlka." šeptám si. Pokud chci mít nějakou naději, musí mi pomoct moji společníci. Podle nich jsme smečka. Ale já jim nevěřím. Počkám do úplňku a zkusím to sama.

Dnes mám přijít k jezeru, ale nejdu tam. Radši jdu do odlehlé části lesa a zkouším ten rychlý pohyb, který jsem viděla u Andrewa. Běhám sem a tam, ale nic se neděje. Běhám čím dál rychleji. Pořád nic. Najednou zakopnu o větvičku, padám na zem a do ruky se mi hluboko zapíchne klacík. Vykřiknu bolestí a klacík vyndám. Ruka se sama a rychle hojí. ,,První výhoda: když se zraním zase se rychle zhojím." říkám si pro sebe. Na chvíli ztichnu. Slyším vzdálené hlasy Andrewa a Thomase. Jak je to možné. Jsou daleko. ,,Druhá výhoda: dokážu slyšet věci z velké dálky. A třetí: mám mnohem lepší zrak." Slyším že se hlasy přibližují a zaskočím do křoví. Divím se že mě nevyčmuchají. Už přemýšlím jako vlk. Tohle nové já mě fakt děsí. Chtěla bych se zbavit těch protivných vlčích genů.

,,Byla tady. Koukej na ten zlomený klacík. " ozve se kousek ode mě. ,,To jo, ale kam šla?" ptá se ten druhý. ,, To nevím. Musíme ji najít, sama to nezvládne." říká zase ten první. Pak už je jen ticho. Vyhlížím z keře, ale nevidím je. ,, Můžeš sakra vysvětlit co to tady vymejšlíš?" ozve se hned za mnou. Parkenňe se napřímím a pomalu se otáčím. Za mnou stojí Andrew s Thomasem a oba se tváří fakt naštvaně. ,, Já, já se učím." říkám a snažím se, aby to znělo sebevědomě. ,, Jó? Tak nám něco předveď." vybízí mě Andrew. ,, Klid Andrewe. Je to začátečník, taky jsem ti zprvu nevěřil." uklidňuje ho Tom. ,, A ty Karo, jestli nechceš být ve smečce, buď samotář, ale věz že to bude opravdu těžké. První transformace je nejtěžší a začíná v osm nebo chvíli před osmou. Kdybys ale chtěla smečku a hlavně přátelé, víš kde nás najdeš." ,, Tome, Andrewe počkejte. Ukážete mi jak na ty rychlé pohyby?"

Další kapitolka doufám že se líbí. :D :D =) :)