In Moonlight [DOKONČENO]

VRAH

,,Panebože," vykřiknu, než se ovládnu. ,,Tome, Tome! Prosím dýchej," prosí Andrew a snaží se najít tep. ,,Nesmíš umřít," prosí znovu. Stojím jako smyslů zbavená. Nemůžu se ani pohnou. ,,Karo, zavolej záchranku!" křičí Andrew. ,,Dobře, žije?" ptám se rozklepaným hlasem. ,,Jen tak tak," odpoví. rychle vyndám telefon a naťukám číslo záchranky. ,,Během pěti minut jsou tady," upozorňuji Andrewa. ,,Andrewe?" ozve se chraplavým hlasem Tom, který právě trochu procitl, jestli se to tak dá říct. ,,Neboj kámo, už pro tebe jedou," uklidňuje ho Andrew. Já mlčím. S takovou to situací, nemám žádné zkušenosti, vůbec nevím co říct, tak to nechám na Andrewovi.  Z dálky už slyším houkání. ,,Už jsou tady," řeknu, aby se nelekli, až se sem přiřítí houkající auto s pár miliónem doktorů.

A přece. Ze zatáčky se vynoří sanitka, mířící přímo k nám. Vybíhají doktoři s nosítky a nakládají Toma. Andrewa ani mě k němu však nepustí, jen volají jeho matce. My s Andrewem se zničeně obracíme. Podívám se na Andrewa, abych ho třeba utěšila, ale ucuknu. Jeho oči úplně svítí a zuby má velké, jako ještě nikdy. ,,Andrewe, jsi v pořádku?" řeknu rozklepaný hlasem. ,,Já ano, Tom ne. A přísahám, že najdu toho, kdo to udělal a zabiju ho," s tímhle se trochu uklidnil. ,,

Chápu, že jsi rozhozený, ale myslíš, že vraždou to vyřešíš?" ptám se ustaraně. Vrhne na mě zlověstný pohled. ,,Ano myslím."
,,Nemůžeš na to bejt sám, podívej, co se stalo Tomovi," přimlouvám se. ,,Taky jsi tu ty," řekne. ,, Mám ti pomoct vraždit?" ptám se vystrašeně. ,,Jo, protože u Toma se nezastaví, můžou zabít i naše rodiny," vysvětluje. ,,Myslíš si, že jich je víc?" ,,Ano, jeden by Toma nezvládl, jsem si naprosto jistý, že jich je víc." S těmito slovy, mě odvádí domů. ,,Dneska stejně už neusnu. Jdu ti pomoct, najít ty vrahy," říkám odhodlaně. ,,Fajn, pojďme na místo činu, třeba tam něco najdeme."

Jdeme přímo tam, kde jsme našli Toma. Z toho pocitu mi přeběhne mráz po zádech. ,,Pohled němé se po nějakých stopách," říká. ,,A jak to uděláme?" už si připadám vážně hloupě. Pořád se na něco vyptávám. ,,Hledej cokoliv, co není na svém místě," vysvětluje a já se divím, že právě on, ještě neztratil trpělivost. Prochází celou ulici, ale nic nevidím. Pozorně koukám, pořád nic. ,,Ach jo, je to těžší, než jsem si myslela," vzdávám se. A zrovna v tu chvíli, kdy se otáčím na Andrewa, mé dokonalé oči zahlédnou něco, co sem nepatří. Červenou nit.

,,Andrewe?" ,,Co je?" ozve se se zjevným zájmem. ,,Asi něco mám," říkám a pozorně si prohlížím nit. Jakmile to dořeknu, Andrew je s rychlostí vlkodlaka, hned u mě a prohlíží si nit. ,,Výborně Karo, mohla bys být hledací vlčák," zkouší obnovit svůj kousavý humor. ,, Nevím, kdo tu nic nenašel," odměňuji ho úměvem. ,,Ale nechápu, k čemu nám bude nit, normální člověk z niti nikdy nic nepoznal," říkám. ,,Ještě štěstí, že nejsme normální," usměje se a mě začíná svítat. ,,Prostě a jednoduše ho vyčmucháme," oznamuje s úsměvem.

Tak jsem tu s další kapitolou. Doufám že se bude líbit. ;)