SMUTEK

177 17 1
                                    

Nespím, už druhou noc nespím. Neustále jen brečím. ,,No tak, Karo, musíš něco sníst," nabádá mě Thomas. Jen zakývám hlavou, na znamení nesouhlasu. ,,Karo," konějšivě řekne Nicol a obejme mě kolem ramen. ,,Bude v pořádku," zašeptá. Po tomhle se mi ani trochu neulevilo. ,,Zachráníme ho, slibuju." Po tomhle už malinko jo.

Po dvou hodinách neustálého breku jsem usnula vyčerpáním. Po dvou dnech a nocích nespaní, jsem konečně usnula.

Probudila jsem se až někdy večer. Sama. No doprdele.  Problesklo mi hlavou. Co se s nima stalo? Výběh u ven. Nic. Zajdu za roh a odhrnu větve. A tam se mi naskytne něco, co jsem opravdu vidět nepotřebovala. Nicol a Thomas slečeni do půl těla a líbali se všude kde se dalo.

,,Co tady děláte?" zeptala jsem se a snažila udržet svůj prázdný žaludek na uzdě. ,,Ehh K...Karo, co tady děláš?" vykoktá Thomas. ,,Probudila jsem se sama. Tak jsem vás šla hledat. A teď...." ,,Promiň Karo..." omlouvá se Nicol. ,,Měli jsme se soustředit na hledání Andrewa a vy se tady olizujete u jeskyně," řeknu a do očí se mi řinou slzy. ,,Karo-" ,,Ne mlč! Tohle mě nezajímá jediné co mě zajímá je Andrew," řeknu a zvednu ruce na znamení nezájmu. ,,Promiň...." omlouvá se znovu. To už utíkám do lesa.

Bežím dlouho až doběhnu na kraj lesa. Odsud vidím na tu ohizdnou budovu, ve které drží mého kluka. Kluka? To už si se opravdu stihla zamilovat? Ptam se sama sebe.

Zaposlouchám se do zvuků přírody a uklidňuji se, poněvadž mám zase dlouhé zuby. To se mi stává poslední dobou často. Zvlášť, když tu není Andrew, aby mě konějšil. Zaslechnu něco, co do lesa úplně nepatří. Křik. Jen jeden. Andrewuv. Hrkne ve mě a já běžím ke dveřím a všemocně do nich mlátím. ,,Pusťte ho! Nechte ho na pokoji!" řvu a neposlouchám co se děje kolem. Cvak, cvak, cvak, cvak. Otočím se a vidím čtyři chlapi s nabitými zbraněmi. Bum! A ztrácím vědomí.

,,Karo?" slyším. ,,Andrew?" zachroptím. ,,Jsi se mnou!" vykřiknu a běžím ho obejmout. Jenže se vzdaluje. ,,Karo, pomoc," řekne. ,,Co se děje? Kde jsi?" ptám se. ,,Pomoc," zašeptá. ,,Karo, Karo. Krucinál probuď se!" někdo se mnou třese. Pomalu otevřu oči a vidím Toma a Nicol jak se nade mnou sklánějí.

,,Co tě to kruci napadlo? Kdybysme nepřišli, byla by z tebe pokusná krysa!" křičí na ně Thomas. ,,Má pravdu! To byla blbost!" zvyšuje hlas Niky. ,,Viděla jsem Andrewa," zašeptám. ,,Co?" zděsí se oba dva. ,,Ve snu. Prosil mě o pomoc," šeptám. ,,Musíme mu pomoc."

In Moonlight [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat