In Moonlight [DOKONČENO]

S PRAVDOU VEN

Byla jsem ještě otřesena z toho zjištění. Čekám dítě. S Niky budeme maminky. Do očí mi vyhrkly slzy dojmutí. ,,Jak to řekneme klukům?" zeptala jsem se. ,, Co?" ozvalo se ode vchodu. Kruci. Jsou zpátky. Kolik toho slyšeli.

,,Ahoj, co jste nám přinesli?" usmála se na ně Niky. ,,Cukr," zasmál se Andrew. Přišel ke mně a chytil mě za pas. ,,Stejskalo se mi," zašeptal a otočil mě zády k němu. ,,Je ti líp?" zašeptal znovu a dal mi malý polibek na krk. U něj mi přiložil ruce na břicho. Kdyby věděl, že drží nejen mě, ale i svoje dítě. ,,Je mi líp, teď když tě tu mám," otočila jsem se a vášnivě ho políbila. Všimla jsem si, že Niky s Tomem se vytratili. Asi chtěli soukromí. Chvíli jsme se líbali, jenže se mi udělalo znovu zle. Odtáhla jsem se a běžela se vyzvracet.

Zjistila jsem že Andrew šel se mnou. ,,Jdi. Nechci abys mě takhle viděl," zachroptěla jsem. ,,Jsem tvůj přítel. Nenechám tě samotnou," řekl mi a já se rozbrečela. ,,Proč pláčeš?" konějšil mě. Nevím proč jsem brečela. Lžu mu tady do očí. Co jsem to za přítelkyni, když mu nedokážu říct pravdu. ,,Děje se něco?" zeptal se znovu. Jen jsem zavrtěla hlavou. Šli jsme spolu do jeskyně a před ní jsem potkala Niky. Jen zavrtěla hlavou. Taky mu to ještě neřekla.

Sedli jsme si a Tom začal. ,,Mysleli jsme, že když už neřešíme ty vraždy, bylo by fajn začít normální život v domě," řekl a při slově dům se usmál. ,,To by bylo krásné," zašeptala jsem. ,,To by bylo. A hádejte co jsme našli," usmál se Andrew. ,,Vilu. Po jednom s těch mrtvích. Můžeme tam bydlet," pokračoval. Znovu mi vyhrkly slzy. Políbila jsem ho. ,,Jdeme se tam podívat."

Došli jsme až k domu. Byl obrovský. A krásný. Zevnitř zrovna tak. Byly tam dvě ložnice s letišti a dva pokojíky. Nejspíš pro děti. ,,Ano, to je úžasné," řekla jsem když jsme byli v dětském pokoji. ,,Tady bude naše dítě," zašeptal a já strnula. ,,Cože jsi to řekl?" zeptala jsem se užasle. ,,Promiň, asi je to narychlo, ale miluju tě od první chvíle a chci s tebou zůstat do konce života. S nikým jiným být už nechci. Jsi nejúžasnější člověk a navíc má životní láska. A proto chci udělat tohle," řekl, poklekl na jedno koleno a vyndal z kapsy sametovou krabičku. ,,Karo Moontenová, vezmeš si mě?" Vyhrkly mi slzy. A to se mi teď stávalo často. To těmi hormony, ale teď byly upřímné. ,,Co bys řekl?" usmála jsem se. Trochu posmutněl. ,,Ne?" zeptal se opatrně. ,,Jasně že ano," vykřikla jsem a vrhla jsem se mu kolem krku. Dal mi vášnivý polibek a já věděla, že je ta pravá chvíle jít s pravdou ven. ,,Andrew, musím ti něco říct a nevím, jak se na to budeš tvářit," řekla jsem během toho, co mi navlékal prstýnek. Zvedl ke mě pohled a já se zhluboka nadechla. ,,Jsem těhotná." ,,Cože jsi to řekla?" Dobře čekala jsem různé reakce, ale tuhle ne. ,,Čekáme dítě," zopakovala jsem mnohem tišeji. ,,To je úžasné," zaradoval se a znovu mě políbil.

Niky a Thomas ve stejnou chvíli.

,,Ten dům je úžasný. Je tu hodně místa a pokojů," rozplýval se Tom. ,,Hm.... Krása," odpověděla jsem. ,,Copak se děje," řekl chlácholivě a zvedl mi bradu. Už mu nemůžu lhát. ,,Jsem těhotná," zašeptala jsem. Vykulil oči a otočil se zády. ,,Řekni něco," vybídla jsem ho. ,,Na to jde říct jen jedna věc. Nicol Elisenová, prokažeš mi tu neobyčejnou čest a vezmeš si mě za muže?" ,,Ano, ano, ano," vykřikla jsem a mezitím co mi na dal prstýnek jsem ho líbala.

O rok později

Lepší život jsem si přát nemohla. Narodila se mi krásná dcerka a Niky chlapeček. Rodiče byli nadšeni a já byla s mužem, kterého jsem milovala. Úplňky už nebyly tak bolestivé a daly se v pohodě zvládat. Být matkou mi celkem šlo a Andrew mi byl vynikající oporou. Jednou své dítě naučím jak být správnou ženou a vlkodlačicí. Štěstí má ale vždy chybu. Zjistili jsme, že dítě které zplodí dva vlkodlaci ne vlkem automaticky. Nemusí ho nic kousat. A proto naše Hannah je tak výjimečná podobně jako Nikiin Alex.

THE END

Dostali jsme se na konec našeho příběhu. Doufám, že se líbil a budete mě podporovat i nadále. Nový příběh zatím ani vymyšlený. Takže nevím kdy bude. Díky moc všem co mě čtěte.

S láskou stera_02