In Moonlight [DOKONČENO]

SLEDOVAČKA

Po našem děsivém zjištění jsem nevystrčila paty z jeskyně. Rodičům jsem napsala, že teď budu u kámošky, protože potřebuje pomoct s učením.

Andrew ještě spí a já se na něj dívám. Je tak sladký když spí. ,,Proč na mě civíš?" ozve se. ,,Ty nespíš?" začervenám se. ,,Copak můžu, když na mě visí tvůh pohled?" řekne a začne se zvedat. ,,Ale to je v pořádku. Já tak na holky působím. Jsem děsně sexy," řekl a nahodil svůj úšklenek. Zakřením se na něj a rozvalím se na deku. ,,Nechci ti kazit iluze odpočinku, ale jdeme na průzkum," prohodí při oblíkání. Ty jeho svaly jsou opravdu k nakousnutí. No tak Karo ovládej se trochu. ,,A kam?" zeptám se a oblíknu si mikinu. ,,Jen na kraj lesa," řekne.

Došli jsme až na kraj lesa a zaslechli jsme sirény. Andrew pokračoval v cestě. Já ho na poslední chvíli stáhnu za keř.
,,Tak jsi normální? Co kdyby tě viděli? Asi by nebyl normální kluk, co se schovává v lese," okřiknu ho. ,,Děkuju ti záchranářko," děkuje mi. Je to poprvé, co jsme tak blízko. Cítím jeho dech na tvářích a chloupky na krku se mi zježí napětím. Naklání se ke mně a chystá se mě políbit.

,,Tak chytli jste toho, který mě malém zabil?" ozvalo se za námi. Rychle jsme se odtáhli. Za námi seděl Thomas se svým obvyklím úsměvem. Jak dlouho tady byl? A co všechno viděl? ,,Tak co brácho, dali tě dohromady?" zavtípkoval Andrew. ,, Jak je vidět mé dokonalé tělo je zpět." ,,No dobře, nechte těch kravin. Zjistili jsme, že policie ví, že to co roztrhalo ty lidi, nebyl člověk. Ale jak daleki jsou, to nevíme," vychrlím na něj. ,,Hou hou hou....... zpomal trochu. Chceš mi říct, že jsme teď jako první podezřelí?" zeptal se Tom. ,,No první asi ne. Pochybuju, že by hledali trojici teenagerů. Ale musíme si dávat pozor," řekne Andy.

Najednou mi přeběhne mráz po zádech. Zaslechnu zašustění. Otočím se tím směrem. Hýbe se větvička. ,, Kluci, větvička. Jdeme!" zašeptám a vyběhnu. Běžím vlčí rychlostí a stejně toho dotyčného nemůžu chytit. Musí být jako my. Bum! Ten dotyčný musel spadnout. Hned jsem u něj. Blonďatá kštice vlasů, hubená postava. Je to dívka. Zvedne hlavu a podívá se mi do očí. Ten pohled mi přijde známý, ale odkud. ,, Ahoj Karo," pozdraví mě. ,, Ty?! Co tady proboha děláš?"

Tak jo. Po strašně dlouhý době, další kapitola. Doufám, že Vás to stále baví. A taky že se těšíte na odhalení té nové postavy. :)