PŘÍPRAVA

224 21 1
                                    

Ráno jsem se probudila pod kořenem stromu. A kruci. Musela jsem se po proměně oddělit od Andrewa. Teď vůbec nevím kde jsem. 

 Vyrazím směrem na východ. Z nějakého důvodu mám pocit, že jeskyně je tímto směrem. Našlapuji co nejtišeji, přesto křupne větvička. ,,Kurva" syknu. ,,Já se vážně budu muset trénovat tichou chůzi," kleju si pro sebe. Křup!  Teď už nebyla ode mě. Z křoví se vyhrne obtloustlý muž.

,,Co tady děláš, holka?" prskne. ,,A jakto že nemáš žádné oblečení?" Aj. Tak na tohle jsem nepomyslela. Po přeměně nemám oblečení. Snažím se zakrýt , ale moc mi to nevychází. ,,Holka, neslyšela či neviděla jsi v okolí velkého vlka?" zeptá se a zvedne pušku. Vykulím oči a zakroutím hlavou. ,,Dobře, jdi si sehnat oblečení a jdi domů, lesy nejsou bezpečné. Ne teď když je tu ta bestie," nařizuje. On mě nazval bestii. V očích se mi objeví slzy, protože mi připomněl moji masovou vraždu. Složím se na kolena. ,,Co je holka? Jdi domů." 

,,Karo jsi tady? Karo!"  ,,Tady," ozvu se, protože poznám Andrewův hlas. Vyběhne z křoví jen v kalhotách, nebo spíš v boxerkách. ,,Vy jste tu spolu?" obrátí se muž na Andrewa. ,,Ano byli jsme tu s rodiči kempovat. Sestra šla do jezírka a ztratila se," vymýšlí si Andrew historku. ,,A kde máte rodiče?" zeptá se podezíravě. ,,Šli nakoupit," řekne Andrew a pokrčí rameny, aby historce přidal na důvěryhodnosti. ,,Dobře. Dávejte pozor na toho velkého vlka co se tady potuluje," dá nám ještě poslední kázání. ,,Dáme, pojď Karo."

***

,,To jsme vyvázli celkem v pohodě," nadhodí Andrew při oblékání. ,,To jo, ale teď musíme najít Nicol a Toma." Dá mi polibek na uklidnění. ,,Neboj, najdeme je."

Vyrazily jsme z jeskyně a šli po teď už skoro neviditelných stopách. Jen díky zostřeným smyslům šla stopa sledovat. Sice s problémy, ale dalo se. Takhle jsme po úmorném stopování došly až na kraj lesa. A přesně tam jsme našli co jsme tak dlouho hledali. Nepřesně řečeno. Čekali jsme nějakou budku či stanici, ale tohle, tohle jsme opravdu nečekali. Stála tam vymakaná laborka. ,,Tady je drží," zeptala jsem se s obavami v hlase. Andrew nahlas polkl a kývl. ,,Tak jdeme," vyrazila jsem. ,,Počkej," zastavil mě. ,,Jestli se něco podělá, vypadneš. Pokud to nevyjde musíš mě tam nechat. Slib mi to. Slib mi, že vyvázneš alespoň ty," prosí. ,,Jak po mě můžeš chtít tak sobeckou věc?" zeptám se uraženě. ,,Slib mi to, jinak tě nepustím," drží mě pevněji než předtím. ,,Slibuju," řeknu sklesle. ,,Dobře, tak jdeme bez plánu, ten  by se akorát zhroutil. Jen takový základ. Když je najdem a bude tam ochranka, jakože bude, já je zaměstnám a ty je dostaneš pryč. Platí?" ,,Platí," odsouhlasím a vydáme se do laborky. Záchranná mise právě začíná.



Ahoj, další kapitolka je tu. Teď jsem se hodně věnovala téhle knížce. Proto se teď budu věnovat více Lady Angelině, kterou musím dopsat do konce prázdnin. Doufám že nezklamu své věrné fanoušky :) Každopádně díky za podporu. A nějaké hezké či káravé komenty vůbec neuškodí, budu spíše ráda. Budu vědět co Vám na mojí tvorbě nelíbí  a co naproti tomu ano. Díky a prázdninám zdar! :)

STERA_02

In Moonlight [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat