1. kapitola

1.6K 58 3
                                    

Vyšla jsem z umělecké školy Ave Art v Ostravě. V jednom podpaží jsem měla skateboard, v druhém ádvojkové desky. S batohem na zádech jsem naskočila na skate a vyrazila ulicemi domů. Byl jeden z krásných jarních dnů, kdy vám stačí jen mikina. Rudé vlasy mi vlály ve větru a já si v hlavě tvořila plán na dnešní odpoledne. Bylo zkouškové období a já musela dokončit několik prací. To zase půjdu  spát až po půlnoci...

Doma nikdo nebyl, a tak jsem hodila desky na postel a šla jsem do kuchyně, abych zistila, co bych mohla sníst. Za pár minut jsem už seděla za stolem nad prvním výtvorem a ujídala jsem cereálie přímo z pytlíku. Můj pokoj je jeden velký chaos. Všude jsou hromady oblečení, výtvarných potřeb, knih a papírů. Postel je věčně neustlaná. Nemám prostě čas uklízet. Mamce to nevadí, chápe to.

Mamka přišla domů hodinku po mně, v pět. Dala jsem si od kreslení pauzu, mamka uvařila čaj a sedly jsme si do obýváku. Uvolněně jsme si povídaly, co se nám dnes stalo a pak jsem se odebrala zpátky do pokoje nad kresby a kreslila jsem až do nočních hodin více méně bez přestávky.

ZradaKde žijí příběhy. Začni objevovat