Zrada

6. kapitola

,,Ehm, Tome?" řekla jsem dalšího dne při snídani. ,,Jak to bude s mým studiem?" zeptala jsem se ho. Dělala jsem si s tím starosti. Umělecká mě baví a chci dodělat aspoň první ročník. ,,Zařídím ti dálkové studium." řekl jen.

Po snídani jsem se odhodlala zapnout mobil. Přišla mi zpráva od Dorot, že jí Luky řekl, co se stalo a že jí to strašně mrzí. Pak jsem dostala několik zpráv od Lukyho, jak na tom jsem. Oběma jsem odepsala. Celým svým srdcem jsem doufala, že se tu jednoho dne mamka objeví, odveze si mě a všechno bude jako dříve. Na druhou stranu by mamka určitě nechtěla, abych promeškala část života svázaná smutkem nad tím, co se stalo. Proto jsem se snažila žít naplno a s nadějí v srdci. Chtěla jsem život milovat, ale čím více jsem se snažila, tím rychleji mi mé sny klouzaly mezi prsty.

Po snídani jsem prohledala Lukym sbalenou tašku. Párkrát mi stekla slza nad tím, co jsem našla, co mi připomínalo realitu. Už jsem to nevydržela, zapnula jsem na mobilu mapy, našla svou polohu a poslala zprávu Lukymu s adresou a vzkazem, aby přijel. Pak jsem vzala desky, které mi Luky sbalil, našla jsem tužku a celý den jsem kreslila, co mě napadlo.

V podvečer jsem se šla znova projít. Tom se Sandrou mě zatím nechávali o samotě. Když jsem něco potřebovala, přišla jsem. Vyhovovalo mi to tak.
Luky psal, že dorazí zítra okolo druhé hodiny odpoledne. Právě jsem se procházela vesničkou. Mé nohy však narozdíl od včerejška věděly přesně, kam mě nesou. K ohradě toho krásného koně.

Byla tam. Stála v západu slunce a sledovala mě. V každé knize psali, že koně mají krásné oči. Nelhali. Klisna měla nejkrásnější a nejupřímnější oči, jaké jsem kdy viděla. A sledovala mě. Mě. Měla jsem pocit, že si pohled ani nezasloužím. Bylo v tom něco, co jsem dosud neznala. Viděla jsem v jejích očích modré nebe a nebeskou bránu a ještě něco, co jsem nedokázala rozpoznat. Nedokázala jsem od jejích očí odtrhnout svůj pohled. Po chvíli se klisna začala pást a já jsem si lehla na záda do vlhké trávy a pozorovala jsem červánky. Co jen to teď cítím v srdci?