Byla středa a já jsem zase byla sama. Neváhala jsem a utíkala jsem se podívat za vesnici, jestli je klisna na pastvině. Byla. V klidu spásala pampelišky se sluncem nad hlavou a nenechala se ničím rušit. Dlouhé hodiny jsem ji ze stínu stromů pozorovala. Nic jiného jsem celé dopoledne nedělala, jen jsem si třídila myšlenky za společnosti té úžasné klisny.
***
Uběhl týden. Luky mě v sobotu zase navštívil, já jsem kreslila jako o život a navštevovala jsem dennodenně klisnu. Měla jsem pocit, že mi klisna pomáhá překonat mé strasti a starosti. Včera jsem dokonce po dlouhém rozhodování vlezla k ní na pastvinu, hladila jsem ji a odháněla mouchy. Teď jsem za ní také šla. Moc jsem se na ni těšila. Bylo ráno. Podlezla jsem ohradník. Klisna mě spatřila a rozběhla se pastvinou s hlavou zdviženou a vlající hřívou. Žasla jsem nad její krásou. Byla svalnatější robustnější - asi spíše pracovní kůň, ale elegance a síla jí nechyběla.
Rozběhla jsem se také. Jakmile to klisna zistila, ještě zrychlila a párkrát vykopla zadníma. Po pár minutách jsme se začaly nahánět. Pobíhaly jsme po pastvině a já si připadala lehká jako motýl. A pak, zničeho nic, jsem našla odpověď na svou otázku. Ano, jsem volná.
ČTEŠ
Zrada
Ficción GeneralSofie, úspěšná studentka umělecké školy, vyrůstala ve městě se svou matkou. Vedly spokojený život. Osud však postavil Sofii před nelehkou překážku. Sofie je donucena přestěhovat se k otci, o kterém ani nevěděla, že ho má. Zdání klame a nic není, ja...
