10. kapitola

638 23 0
                                    

Když jsem se ráno probudila, měla jsem pocit, že něco není v pořádku. V noci jsem se probudila a slyšela jsem hlasy. Padlo mamčino jméno. Je ale možné, že se mi to jen zdálo, navíc jsem si nepamatovala detaily. Šla jsem do kuchyně se nasnídat. ,,Ó, ahoj, Sofie. Ukliď dům. Ať je to hotové, než se vrátíme, jinak si mě nepřej!" křikla na mě Sandra. Překvapeně jsem zamrkala. Co se s ní stalo? Třeba má jen špatný den, pomyslela jsem si. Posnídala jsem a pustila jsem se tedy do úklidu.
Vytřela jsem kuchyň, umyla nádobí, vyluxovala obývák a když jsem se chystala udělat koupelnu, v zámku zachrastily klíče. ,,Ty kůže líná! Ty to ještě nemáš hotové?! Pohni tím svým tlustým zadkem!" zakřičela na mě Sandra. Dala jsem si ruce v bok. ,,Tak zaprvé. Nemám o nic tlustčí zadek než ty a zadruhé -" snažila jsem se protestovat, ale dostala jsem facku. ,,Jestli budeš drzá, uklízíš ještě dvůr!" zakřičela mi do obličeje. Vyděšeně jsem se chytila za červenající se tvář. Co to do ní vjelo? Rychle jsem vzala hadr a začala jsem drhnout podlahu v koupelně. ,,A vůbec, určitě jsi se flákala na mobilu, takže mi ho hezky dej!" řekla výhružně. Už jsem se nadechla, že jí hezky od plic něco řeknu, ale než jsem se nadála, dostala jsem druhou facku. ,,Dělej!" zařvala. Rychle jsem šla do pokoje a dala jsem jí mobil. Nic jsem neřekla, byla jsem k smrti vyděšená. Nechápala jsem, co se tak najednou stalo, ale měla jsem strach.

O půl deváté přišel domů Tom. Opilý. Šla jsem spát. Přála jsem si probudit se z toho zlého snu. Mé přání však nebylo vyslyšeno.

ZradaKde žijí příběhy. Začni objevovat