Jak (by) to napsal život?

Šarlota odpouští

Šarlota sedí, bloumá myšlenkami. Nikdy nebyla tou, co se utápí v nostalgii, ale teď vzpomíná.

Nikdy se nepřiznáš, budeš stále zapírat. Já přesto vím, že lituješ. Sice jsi mě smazala z Facebooku, ale ze života to nejde. Měla jsem tě ráda, kamarádko moje. Tedy, Bývalá.

Šarlotě se do hlavy derou další vzpomínky. A zároveň slzy do očí.

Co ta praštěná holka, ze které jsme si utahovaly? Chechtaly jsme se jí jak puberťačky. Možná je zrovna v tom ta chyba? Že jsme se chovaly jak děti? Budeš si teď dělat srandu naopak ze mě? Co ten krásný účes jak jsi mi udělala? A hezká, dráha spona, jež jsi mi následně darovala? Co naše společné večery, kdy jsme si dělaly drinky, pily víno a neustále jsme se smály? Pamatuješ? Nedokázaly jsme ho ani jedna odzátkovat. Zvonily jsme na sousedy, aby nám s tím pomohli. hahaha... A litry kafí, které jsme za těch pět let vypily. a dříve, už dávno, jsme se bavily na diskotékách. Co tohle všechno? Proč jsi to, sakra, zahodila? Nevím, proč tento dopis píšu. Stejně jako neznám důvod tvého jednání. Byly jsme úžasná dvojka. Ano, jsi rozmazlený fracek. Ale ke mě jsi byla vždy hodná. Včera jsi mi napsala pár slov. Ale neřekneš už asi ani jediné.

Šarlotin život je bez té fúrie hezčí. Je šťastná. Nikdo ji do hlavy necpe negativismus. Tak proč ji ta situace tak vzala? Je to jen přechodné období a ona ho v klidu překlene. Zažila už horší. Na tu zlou holku zapomene.

Lidé odcházejí. Od doby, kdy jsme se navzájem opustily, jsem zároveň zanechala i to věčné kritizování okolí a aroganci. Usmívám se na svět. Lidé totiž i přicházejí. A já jsem začala komunikovat s mnohými dalšími kamarádkami. Ano, asi je to tak lepší. Ale mám tě ráda. Nebo mám ráda ty chvíle, které jsme prožily?

----------------------
Tak co si o tomto příběhu myslíte? :( Kdo pozorně čtěte ví, že navazuje na předchozí.