Ublížená

2.Den smůly

Dneska jsem do školy přišla trochu později.Zaspala jsem.Nevím jak se to stalo,tohle se mi dřív nestávalo.V posledních dnech toho na mně bylo moc,asi jsem se potřebovala pořádně vyspat a spala jsem tak tvrdě,že jsem ani neslyšela budík.Rychle jsem z postele vylítla a tentokrát si jí ani neustala.Vzala jsem na sebe něco co jsem našla jako první po ruce,učesala se a zdrhala do školy.Zamkla jsem a pak mi došlo,že jsem si zapomněla sbalit sešity.Nechala jsem si je na stole „Já jsem trdlo" pomyslela jsem si.Takže jsem znovu odemkla,vlítla do bytu,sebrala sešity ze stolu a šla jsem. Bydlím v 6 patře,takže sejít spoustu schodů bylo ve spěchu o zabití.Zmáčkla jsem výtah ale to ukazálo,že je to úplně v přízemí,nechtělo se mi čekat než to dojede nahoru a pak to pojede milion let dolů.Riskla jsem to a šla jsem po schodech.Neměla jsem čas si sešity hodit do tašky,takže jsem je držela v ruce.Utíkala jsem dolů po schodech co nejrychleji jsem uměla.Byla to docela chyba,protože jsem se v mezipatře srazila s jedním klukem.Za roh jsem totiž neviděla a ani on.Docela jsem se lekla.myslím že i on byl překvapená.Asi není příjemný,když vyběhne za rohem vyplašená holka.

Všechno učení co jsem v tu chvíli držela v ruce mi samozřejmě spadlo na zem „No do háje" Byla jsem naštvaná,naštvaná na sebe,že jsem zaspala a nestíhám.Vykročila jsem špatnou nohou pro dnešek.On se jen usmál,sklonil se a učení mi sebral.Já se rychle usmála,poděkovala a omluvila se za to,že jsem ho hned takhle po ránu vylekala.Byl naprosto v pohodě,řekl s klidným hlasem „To je v pohodě"

Došla jsem do školy a akorát zvonilo na hodinu.Vykašlala jsem se na přezutí a sprintovala do třídy.Proběhla jsem kolem školní nástěnky,kde byli vždycky napsaný různý akce,suplování a podobný kraviny.Všechny papíry se úplně zachvěli,jako kdyby přišel školu navštívít vetřelec v podobě větru.Omyl,tentokrát jsem ten vetřelec byla já.Zajímavý,že sem si vůbec stihla všimnout nástěnky,která se zachvěla když sem tak hrozně chvátala.Doběhla jsem ke třídě,zaklepala a vešla.Celá třídami hned začala mávat a slyšela jsem jejich otázky.Celá třída se ptala jen na to jedno :Kde jsem byla.

Nejvíc to ale zajímalo učitelku,která mně neměla moc ráda a upřímně ani já jsem jí neměla moc v lásce.Na škole je spoustu normálních učitelek a zrovna když přijdu pozdě musíme mít tuhle,řekla jsem si sama pro sebe.Hned co mně spatřila mi začala hned pokládat otázky typu :Kde jsem byla,proč vypadám tak neupraveně a podobný řeči.Na první otázku jsem jí odpověděla pravdivě i když jsem věděla,že se jí to nebude líbit.

„Zaspala jsem" řekla jsem opatrně

„Vy vy jste zaspala? „To u vás není zvykem" divila se

Přesně tomuhle jsem se chtěla vyvarovat,těch řečí.Všichni mně berou za vzornou studentku a to taky jsem,teda skoro vzorná.Jsem slušná holka,ale když mně něco naštve a ještě vím,že si za to můžu sama jsem úplně jiná.Najednou jsem protivná,někdy i sprostá a vztek,který bych měla mít vlastně na sebe mám na lidi okolo sebe.

Vlastně jsem se ani nedivila těm řečím učitelky.Nikdy se mi nestalo,že bych zaspala,i pro mě je to novinka.U mých ostatních spolužáků se to ale říct nedá,u některých je to na denním pořádku.Proto když se to jednou stane mně,hned z toho všichni dělají obrovský problém.Je pravda,že já sama jsem z toho nebyla nadšená,že sem zaspala ale stane se.Teď už to nezměním.Nakonec sem zase o tolik nepřišla,dvě hodiny tělocviku je stejně nuda.Navíc máme hodnýho učitele.Myslím že má pro mě slabost,takže se to u něj omluví snadno.Parkrát na něj zamrkám těma svýma krásnýma očima a bude z toho na větvi.Stačí mu málo,je to mladý ucho,všichni holky jsou z něj hotový.Mně se teda zase tolik nelíbí,určitě z něj nejsem tak podělaná jak ostatní.Měla jsem docela smolný den a to nebyl pátek třináctého.Když jsem přišla domů,mezi dveřmi byl malý papír,který mi vykouzlil za celý den konečně úsměv na tváři.