LIBRARY ✔

26.kapitola

Wade Easter:

Co jsem to sakra na té chodbě vyváděl? Že já raději nezůstal na obědě. Bůhvíco si o mně teď myslí.. Nechci to ani vědět, po tomhle se jí už nikdy nepodívám do očí. Vlastně se já teď asi budu vyhýbat, protože jsem se tam před ní složil. Strašná skutečnost. Já. Jsem. Se. Emocionálně. Složil. Na. Školní. Chodbě. Před. Ní. Ped WINTER! Holkou, která se mi už nějakou pěknou řádku let líbí. Složil jsem se před ní jak malý klučík a předtím jsem se choval jak nějaký strašný idiot, i když podle toho, co jsem si připravoval by si teď o mně měla myslet, že jsem jako zabouchnutá třináctka. Popravdě se tak i cítím.

Vrátil jsem se zpět do jídelny, poté co zazvonilo. Jídelna byla o něco plnější, než před mým a jejím odchodem, proto bylo trochu těžší najít náš stůl nebo tedy stůl u kterého jsme dnes seděli. Obvykle totiž s Nicem sedáme u stolu, který se nachází na druhé straně jídelny, tedy dostatečně daleko od tohoto. Všichni totiž vědí, že u tohoto stolu sedí Win s Tabby, nebo jak se její nejlepší kamarádka jmenuje. 

Proto byl v jídelně také velký rozruch, když jsme si sedli ke stolu naších úhlavních nepřítelkyň. Já osobně jsem je opravdu dlouhou dobu bral jako nepřítelkyně, ale vím, že s nimi Nico někdy mluvil, i když ne moc často a už vůbec ne v mé přítomnosti. 

U stolu byli ještě oba dva, ale Tabby se již s velkým úsměvem zvedala. Ten široký úsměv, který zdobil její tvář a musím říct, že jí i doopravdy slušel, byl věnovaný jen a jen Nicovy. Celkem by mě zajímalo čím si ho vysloužil. Zastihl jsem ještě kousek jejich rozhovoru, když jsem si sedal k tácu s něčím, co se dalece podobalo kuřecímu plátku a bramborové kaši. K tomu bylo ještě kydnuto něco zeleného neidentifikovatelného. Posléze, co jsem od kuchařek slyšel: ,,Co ta kapusta? Tu jíst nebudeš?", jsem tedy zjistil, že to byla kapusta.

,,Takže se uvidíme večer?" zeptala se Tabby se širokým úsměvem na rtech. Byl jsem zvyklý na to, že se mě na tohle holky ptají denně, proto jsem jí již málem odpověděl. Nico, na kterého byla otázka mířena, ale díky bohu zareagoval dříve než a já a tak jsme se vyhnuli obrovskému fiasku, které mohlo nastat po mé případné odpovědi, která by byla zaručeně záporná. Poslední dobou mám totiž plnou hlavu Winter.

,,To si piš, že se uvidíme!" s mrknutím ji plácl přes zadek a pak se na ní ještě široce usmál. Široký úsměv mu opětovala, zvedla tác a odnesla ho a ještě před úplným odchodem z jídelny se otočila ještě jednou se na něj usmála a poté již opustila místnost.

Se širokým úsměvem se na mě Nico otočil a hned mi oznamoval.

,,Omlouvám se, ale dneska budeme muset náš obvyklý herní večer zrušit. Mám totiž rande a to je podle mě důležitější než hraní her." řekl stále se širokým úsměvem.

,,Fajn, chápu." popravdě jsem tomu, ale nechápal. Rande jako rande jsem nikdy neměl. Jen jsem o tom slýchával. Všechny mé rande se většinou skládali jen ze sexu, z ničeho jiného a většinou to bylo úplně bez lásky. I když některá z nich do mě zamilovaná byla. Je to absurdní, ale je to tak. Jeden z mých největších snů bylo mít rande s holkou, kterou miluji a ona mě. Jedna taková by tu nejspíše byla, i když si její láskou ke mně nejsem jistý. Ta je bohužel nedosažitelná a i když je blízko, je stále moc daleko.

,,Díky brácho!" nastavil pěst a tak jsme si ťukli. Poté odešel se širokým úsměvem. Popravdě zářil jako sluníčko. Jako to nejjasnější sluníčko, musel jsem se usmát. Chci to také zažít. Chci zažít zamilovanost, chci se také šíleně usmívat, kvůli nějaké dívce. Chci zažít zamilovanost, a chci být milován.

☼

Po příchodu domů, mě čekalo překvapení. Přijela nás navštívit matčina sestra se svým manželem a jejich pětiletou dcerou Meggie. Byl jsem rád, že přijeli. Alespoň si budu moct pročistit hlavu od Win a tak celkově od všeho.

,,Wade!" zavýskla radostně Maggie a se šťastnými jiskřičkami v očích mi skočila do náruče. Byl jsem také šťastný, protože Maggie mám již od jejího raného dětství rád. Vždy to bylo takové zlatíčko. A také byla vždy velice hodná a také strašně roztomilá. Chyběla jí asi polovina zubů.

•••

Tak je tady nová kapitola. A s novou kapitolou opět přichází nové poděkování!

Minule to bylo za 16.7K reads, 1.3K votes a 122 komentů.

A nyní - po 11 dnech od minulé kapitoly - VÁM STRAŠNĚ MOC DĚKUJI ZA - pro mě - NEUVĚŘITELNÝCH 24.8K reads, 2K votes a 145 komentů!

A jen díky vám je LIBRARY na 3.MÍSTĚ V TEEN FIKCI!!!♥

Miluji vás za všechnu podporu! 

Na mém profilu jsem vám psala, že vám sem ještě hodím menší vysvětlení proč je kapitola až po deseti dnech. Tak je to tady.

Jelikož se blíží konec školního roku a já letos vycházím ze základky, tak mi sice o známky tak nějak moc nejde, ale za to mám spoustu jiných povinností. Bohužel na mě padl třídní fond, tedy vše finance třídy a já musím vyřizovat vše kolem toho, i když se mi vůbec nechce.. :-D Ještě ke všemu mám náladu zkaženou, protože mi ještě nepřišli boty, co jsem si objednala.. A celkově nemám moc náladu na psaní a potřebuji si trochu zlepšit i můj sociální život.. :-DD 

Kdyby jste měli nějaké otázky, tak mi klidně napište.;-)

Snad se mi nová kapitola podaří napsat, co nejdříve. Snad se mi povede napsat do dalších deseti dnů.

Specko_07