LIBRARY ✔

30.kapitola [2/2]

Pohled třetí osoby:

Nadšená Winter se blížila k ne moc nadšenému Wadeovy, který uvnitř sebe bojoval s pocity. Má se s ní bavit? Má dát své nadšení z nadcházející konverzace dát najevo? Nebo má snad vzít, co nejrychleji nohy na ramena a zbaběle utéct? Podobné myšlenky se honily hnědovlasému chlapci celou dobu, co se k němu menší dívka přibližovala.

Jí se v hlavě proháněly úplně jiné myšlenky, protože si nechtěla připustit to, že by to mohlo skončit špatně. Byla velmi natěšená, moc chtěla vidět jeho reakci na to, co mu řekne. Vlastně mu to chtěla říct již nějakou dobu, ale neměla příležitost. Zdálo se jí jako by se jí vyhýbal, což jí neskutečně ranilo pokaždé když na to jen pomyslela. A tak se to snažila oddalovat a přikláněla se k verzi, že to tak osud chtěl a že určitě chce i to, aby byli s Wade-em spolu. A že na sebe neměli hold štěstí.

Trochu jí zarazilo to, když viděla, jak Wade - po jejím zavolání jeho jména - ztuhl. Nedala se, ale odradit a už byla přímo u něj.

,,Ahoj," řekla tím nejpřívětivějším a nejmilejším tónem jakým svedla. Byl to tón jenž Wade naposledy slyšel když mu přála k desátým narozeninám. Byl to tón, který mu velmi chyběl a často jej slýchával v hlavě. Vždy když mu někdo přál k narozeninám, představil si před sebou právě malou - v tu dobu ještě devítiletou - Winter jak mu blahopřeje k jeho desátým narozeninám, právě tímto tónem hlasu. 

Při této vzpomínce musel několikrát zamrkat, aby zahnal slzy, které se mu nekontrolovatelně hemžili v očích. Nechtěl - znovu - brečet před Winter! Prostě nechtěl. Po chvíli si uvědomil, co mu říkala a tak jí odpověděl.

,,Čau" Winter se na chvíli zarazila, že jí takto odpálkoval, ale nedala to na sobě znát. Přeci jen za ním šla kvůli tomu, aby se usmířili a ne proto aby se ještě více rozhádali. Nebo si to alespoň Winter přála.

,,Tak.." byla nervózní a on to na ní poznal, sice mohl zakročit a nějak jí pomoct z této situace, ale chtěl jí v tom nechat vykoupat. Nedbajíc na to, že ho vážně zajímalo jak bude pokračovat ve svém proslovu a co mu řekne. Otočil se k ní celým tělem, opřel se bokem o skříňky a zkřížil ruce na prsou. Ještě srazil obočí k sobě a tím dával najevo, že má plnou jeho pozornost. 

Wade-ův upřený pohled Win znervózňoval ještě více. Celá se klepala,  začala se potit a nemohla nic říct. O to horší to bylo, když se Wadeovy koukla do očí. V tu chvíli se jí totiž zatajil dech a už tuplem nemohla nic říct. To měli s Wadeem stejné, ten to ale nechtěl dávat najevo vůbec. Strašně se bál, že by se mu vysmála, přeci jen ona chodí s jiným.

,,Co, že jsi mi to chtěla říct?" snažil se znít, co nej-nezaujatě, ale věděl, že mu to až tak nevyšlo. V jeho hlase byl poznat smutek, neochotnost, ale také zaujatost a radost. Jeho pokus o neutrální tón hlasu mu nevyšel ani náhodou. Což Winter zmátlo ještě víc a dalo by se říct, že i jeho.

,,N-noo ... Víš já.." koktala a pořád nepříjemně gestikulovala rukama, až jí musel Wade stopnout, a to ne zrovna milým způsobem.

,,Takže jak to vypadá nic mi říct nechceš. Zajdi si někam k lékaři ať tě naučí mluvit. A už mě neotravuj, jdi si za tím tvým. Já na tebe čas nemám!" řekl to opravdu hnusným tónem, ale nebolelo to jen jeho, ale i jí. Bylo jí líto, že s ní mluvím takovýmto tónem, ale také jí to naštvalo a tak se rozhodla, že mu to všechno vysype najednou a pak si ho nadále již nebude všímat. Navíc vůbec nevěděla o jakém jejím to mluví, protože ona měla oči jen pro jednoho a tím jedním byl on. 

Nevěděla, jestli proslovem, který se chystala pronést vše nezkazí, ale musela to risknout. Dalo by se říct, že o nic nešlo, protože jediného kluka, kterého kdy milovala a milovat bude, zároveň nejlepšího dětského kamaráda a středoškolského rivala v jednom již jednou ztratila. Bylo to před devíti lety.

Wade se již otáčel, že půjde, ale Win ho zastavila, tím, že ho chytla za zápěstí.

,,Chceš vědět, co jsem ti chtěla říct?" zeptala se rázně a Wade v šoku jen přikývl. Ona tedy spustila.

,,Dobře, tak kde začít? Asi tím, že jsem tě vždy měla raději než jen nejlepšího kamaráda. Vždy jsem tě milovala a mám dojem, že to - možná bohužel možná bohudík - přetrvává i do teď. Vím, že jsem to před devíti lety naprosto zkazila, ale na tu pusu nemohu zapomenout, i kdyby jsi ty na ní zapomněl a možná si ani nevzpomněl na nějakou trapnou Winter Jackie, s kterou jsi se seznámil na nějakém dětském hřišti. Vždyť přece to ona zkazila naše přátelství,.. A bla, bla, bla.," rukama naznačovala kvákání. ,,Jenže já ti něco povím! Já nejsem ta, co zničila naše kamarádství! Můžeš za to i ty! A to mi nijak nevymluvíš. Ano, já jsem riskovala, že jsem tě políbila, ale udělat jsem to musela! Protože jsem to již nemohla vydržet a chtěl jsem zjistit jestli to máš stejně. Jak jsem si myslela tak si to stejně neměl. A já jsem pak jako nějaká úplná trapná chudinka probrečela, celý dny jsem brečela a to jen a jen kvůli tobě! A pak v patnácti jsi ještě ke všemu začal chodit s tou krávou. Kdyby to byl alespoň někdo jiný, tak by mě to tak nebolelo, ale že to byla zrovna ona,... Myslela jsem si, že možná jednou by ti mohlo dojít, co jsem ti tou pusou chtěla říct! Ale ne, nedošlo!" na chvíli se musela zastavit, protože již nedokázala dýchat, vše to chtěla říct najednou a pomalu při každém slově zvyšovala hlas.

,,To je také důvod, proč jsem začala spát s tolika kluky! Chtěla jsem na tebe jen zapomenout, ale jak vidíš nestalo se to, protože bych ti jinak teď neřekla, že tě miluji"

Wadeovy přišlo, že mu na nějakou dobu přestalo být srdce. Chtěl jí to také říct, ale jen co otvíral pusu, Winter znovu promluvila: ,,Ano, je to tak. Přiznávám, že já Winter Jackie je již dlouhou dobu zamilovaná do Wadea Eastera!" ona vlastně nemluvila, přímo křičela. Měla štěstí, že již zazvonilo nikdo tedy na chodbě nebyl. A ona si toho byla vědoma, proto to křikla. Myslela si, že je nikdo neposlouchal. 

To si, ale jen myslela a brzy se to měli oba dva dozvědět.

Poté, co si s mile zaskočeným Wade-em vyměnila velmi dlouhý a hluboký pohled, z kterého však ani jeden nedokázal nic vyčíst. Se otočila a odešla. On tam ještě nějakou dobu stál a pak se dal také na odchod.

Po chvíli chůze narazil do svého nejlepšího kamaráda, který se na něj koukal jako nikdy předtím.

•••

Snad se Vám kapitola líbila!

Jinak - jak už jsem psala na svou zeď - jsem hrdý absolvent základní školy! Všem kteří jsou na tom stejně jako já přeci mnoho štěstí na střední škole, a ti kteří ještě nevyšli nebo naopak jsou již nějaký ten pátek ze základky, přeji hodně štěstí ve škole!

Nevím kdy bude další kapitola, ale vidím to na příští týden, ještě jsou nějaké covery a recenze, co potřebuji dodělat + kapitoly k jiným příběhům. :-))

Užívejte volna! :-)

Specko_07

P.S.: MOC DĚKUJI ZA VAŠÍ PODPORU!:-)♥