My lady? I love you. Adrien? I love you [DOKONČENO]

3 camemberty

Když jsem uslyšel tu větu: Teček dost! Byl jsem tak šťastný, ale zároveň jsem se i bál. Zavřel jsem oči a po chvíli jsem jí uviděl. Uviděl jsem svojí Berušku.
„Marinette?!?!" Řekl jsem naprosto vyděšeně.
„Já vím... Nečekal jsi to, viď?" Zeptala se mě smutně.
„Ne, nečekal. Ale jsem rád že miluju někoho, koho dobře znám." Přiblížil jsem se k ní. Ona se ode mě ale oddálila.
„Miluješ? Teď jsem docela zmatená..."
Podívala se na mě naštvaně.
„Já... chtěl jsem se ti omluvit, za ten včerejšek..." Dotknul jsem se jí ale ona stejně dala mou ruku od svého ramene pryč.
„Vždyť si nic neudělal. Jen si mě nemiloval a tak to i nadále zůstane."  Usmála se na mě. Nebyl to však ten její nádherný úsměv, byl to úsměv který mi říkal: Už tě nechci.
„Beruško počkej, teda Marinette." Usmál jsem se na ní. Chytnul jsem jí za rameno a ona se jen otočila. „Já jsem tě musel odmítnout, protože jsem miloval Berušku, tedy tebe." Řekl jsem jí. Ona mě jen obdarovala svým úšklebkem.
„Miluješ Berušku, tak si za ní běž, ale za mnou nelez!" Řekla mi důrazně a odešla do koupelny, kde se přeměnila na Berušku a utekla oknem. Běžel jsem za ní a zároveň si pomáhal tyčí, ale nestačil jsem jí. Naštěstí jsem věděl, kam jde, a proto jsem šel k ní domů. Samozřejmě, že zamknula poklop od jejího pokoje, takže jsem se tam nemohl dostat. V jejich obyváku bylo, ale otevřené okno, tak jsem se ním dostal k Marinette.
„Drápků moc." Vykřikl jsem. Objevil se Plagg. Společně jsme šli k Marinette do pokoje.
„Ahoj Tikki." Řekl Plagg kwami Berušky.
„Plaggu?" Kwami Berušky se dost podivila, nakonec však Plagga obejmula a někam s ním odešla.
„Já ani Beruška tě tu nechcou." Řekla otočená zády Marinette.
„Tak to tu budu asi dlouho. Do té doby, dokud s tebou nebudu moct mluvit, neodejdu." Řekl jsem sebevědomě.
„Tak fajn, odejdu já." Naštvala se Marinette. Hned co odešla šel jsem za ní. Když jsem jí měl na dosah ruky otočil jsem jí a políbil. Mému kouzlu neodolala.
„Máš 4 minuty než odejdu." Řekla mi a já rychle spustil.
„Beruško nebo Marinette, to je jedno, miluju tě a nikdy nepřestanu. Když dnes odejdeš, zlomíš mi srdce. Ty mě miluješ jako Adriena a já tebe jako Berušku. Jako Beruška jsi úžasná a taková... Svá. Jako Marinette si překrásná a šikovná. Miluju obě tvé půlky, ale kvůli té druhé jsem musel opustit tu první. Chci s tebou zůstat už navždy a nikdy tě neopustím, to mi věř. A já pevně doufám že ty se mnou chceš zůstat taky." Marinette jen stála a byla zmatená. Byla zmatená z toho, co jsem jí řekl.
„Já..." Rozmýšlela co mi řekne. „Naše děti se budou jmenovat Luis, Huggo a Emma, budeme mít malého křečka, ještě nevím jak se bude jmenovat,..." Já jsem se na Marinette jen usmíval ale vevnitř jsem byl zděšený: Tři děti? Křečka? Palác nebo co to říkala? Tak to by mně zajímalo, jak by se o to všechno starala a ještě k tomu chodila do práce... Zamyslel jsem se. V tu chvíli jsem si všiml, že přestala mluvit.
„Už nikdy tě neopustím. A budu tě chránit jako princeznu! Protože ty jsi moje princezna." Objal jsem jí. Potom jsem jí políbil a ona jen zavřela oči a zasnila se. Nebo si to aspoň myslím. Podíval jsem se na hodiny a zjistil, že už je 14:00. Řekl jsem, že za ní přijdu večer a že má na mně počkat na balkónu. Jen poslušně přikývla a odešla. Já jsem se také chystal odejít, jenže jsem zjistil, že někoho posedl akuma.

Další část je tu. Zítra vydám další, protože jedeme na chatu a tam jaksi není Wi-Fi. Doufám, že se vám to bude líbit ☺😊

🐱Nell🐞