My lady? I love you. Adrien? I love you [DOKONČENO]

Mix hlavních postav

Rozhodla jsem se udělat jak veselý, tak i smutný konec.

°Marinette°

Jsem smutná... Tak jako celý tenhle týden. S Adrienem jsem byla tak šťastná, možná i nejšťastnější člověk na světě... Jeho krásný úsměv dodávající mi sílu, jeho zlatavé vlasy jako slunce a jeho krásné zelené oči, tolik mi to chybí. Chybí mi jeho egoismus, jeho krásná a lichotivá slova, prostě vše, co vydal s úst. Teda až na to, co z ní vypustil minulý týden... Tikki moc chybí Plagg. Pořád o něm mluví. Stýská se jí po něm, protože ví, že už ho nikdy nemusí potkat. A musím říct, že i mě Plagg chybí. Na smrad camembertu jsem si zvykla a přiznávám, že mi camembert docela voní. Na té dovolené to bylo tak kouzelné. Jedna žlutá protivná zbohatlice mi ale Adriena musela přebrat. Teď si připadám jak Chloé... Hrozný pocit. Moc Adriena nechápu. Proč věřil Chloé, proč ne mě? Pokud jí tak moc věří, nemá cenu tady být...
Odešla jsem z domu a šla na Eifellovku. Pak jsem z ní skočila a přišla o život...

°Adrien°

Byl jsem smutný, moc smutný. Marinette mě už zpátky nechce... Jsem hrozný člověk!
Sednul jsem si k počítači a díval se na naše fotky. Nebavilo mě se dívat na to, co jsem svými činy zmařil. Vypnul jsem počítač a sedl si k televizi.
„Exkluzivní zprávy. Mladá dívka si vzala život na Eifellovce, kvůli jejímu bývalému příteli Adrienovi Agrestovi. Pokoušíme se dostat k němu domů, nikdo však neotvírá." Slyšel jsem z televize. To ne, to ne, to ne!!!! Rychle jsem běžel ke vchodu a pokoušel prokličkovat mezi novináři. Nechtěli mě ale pustit. Pořád chtěli se mnou rozhovor, když jsem však natáhl pěst, okamžitě mě pustili. Běžel jsem a běžel. Oběhl jsem celou Eifellovku a najednou uviděl kaluž krve. Marinettino tělo však ne. Potom jsem uviděl Marinettiny rodiče u pohřebního auta. Rozběhl jsem se k tomu autu. Chtěl jsem ho otevřít, ale nějací lidé mi v tom zabraňovali. Jen jsem se skácel k zemi a brečel. Pitomá Chloé, za všechno může ona...

°Adrien, škola°

I přes tu smrt Marinette jsem šel do školy. Celá škola byla smutná, po chodbě nešel slyšet žádný smích. Ve třídě bylo ticho jako nikdy. Alya brečela při pomyšlení, že její kamarádka dnes mohla sedět vedle ní. Když přišla Chloé, okamžitě jsem vstal.
„Ahoj Adrienku." Objímala mě. Odhodil jsem jí od sebe. Spadla na zem a bolestí se chytala za hlavu.
„To ty můžeš za její smrt! Kdybysi mě a všem ostatním nelhala, ještě by tu byla!! Tak co, jsi spokojená? Zabila jsi člověka, chápeš to?!?!" Sednul jsem si do lavice, sklonil hlavu a brečel. Chloé nic neřekla, jen si sedla do své lavice. Poznala, že mi víc než ublížila. Přímo mě zničila, rozdrztila na padrť. Ale i tak je spokojená... Nezaslouží si tu být.
Najednou ke mě přišla celá třída. Všichni u mě stáli, utěšovali mě a objímali. A ikdyž zvonilo, pořád u mě byli. Škoda, že mi tohle Marinette nikdy nevrátí...

-----------------------------------------------------------

Teď bude veselý 😏😉😀

°Marinette°

Když tu byl Adrien, nechtěla jsem ho vidět a vlastně chtěla. Omluvil se mi, což jsem vůbec nečekala. Myslela jsem, že vážně věřil těm blábolům od Chloé. Jsem ráda, že se mi omluvil, ale co teď já? Chci být s ním, to je pravda ale... Ale nevím, jestli mu mám odpustit. Ublížil mi a jak. Taky bych si ale měla uvědomit, že ho můžu na vždy stratit. Už nikdo ho nepolíbit, hladit ho po vlasech a prostě být s ním. Musím mu odpustit, přeci to takhle nenechám!
Transformovala jsem se a běžela k němu. Okna měl zavřená, tak jsem zaklepala. Okamžitě běžel otevřít. Hned co otevřel jsem mu dala pusu a seskočila za ním.
„Miluju tě". Řekla jsem a nechala se unášet jeho polibky... Tohle je přímo začátek konce.

The end!

Tak... Doufám, že jste spokojení s koncem, já tedy nevím. Ten smutný by ušel, ten veselý se mi zas tak nelíbí a jak vám? Klidně napište, jak se vám líbila celá tahle kniha, budu moc rada ☺😊😄
Na závěr bych vám chtěla moc poděkovat. Tenhle příběh vidělo neskutečně moc lidí, za to vděčím právě vám. Tahle kniha byla moje úplně první a dočkala se velmi velkého úspěchu. S touhle knihou už to šlo docela z kopce, ale i tak jí mám konečně dokončenou. Mohli jste si všimnout, že už mé psaní nebylo takové, jako předtím, to bylo díky mým ostatním knihám. Popravdě, věnuju se jen wattpadu a ničemu jinému. Nemám žádné kroužky, chodím jen za taťkou se učit. Wattpad je můj jediný koníček... Díky miraculous mám 360 sledujících, no chápete to?!? Nerada sice dělám reklamy, ale určitě se podívejte na ostatní mé knížky, které byli uzavřené dřív než tenhle příběh 😐...
Teď už vám přeji krásné čtení jiných fanfikcí než téhle a... Doufám, že se uvidíme u jiných knížek ☺😊

🐱Nell🐞