7 camembertů

1.8K 126 9
                                    

°Večer°

Marinette stála před chatkou a tvářila se šťastně. Dělal jsem, že jí nevidím a chystal dál večeři. Ona mě obešla a sedla mi na záda.
„To je nádhera. Jsi moc šikovný kocourek." Poškrábala mě za uchem. Bylo to strašně příjemné, tak jsem předl jako kočka. Ona se jen smála a já s ní. Myslím, že jsem vše nachystal perfektně. Začali jsme jíst a Marinette docela šmakovalo, teda, aspoň tak vypadala.
„Děkuji lásko, bylo to výborné. To budeš tak dobře vařit celou dobu?" Já se jen usmál.
„Pokud budeš chtít, budu ti tak vařit celý život..." Odpověděl jsem. Marinette mě obejmula a já jí taky. Nevím, co nás to napadlo, ale šli jsme se ještě večer podívat do moře. Bylo celkem vedro, a tak jsem se vyslékl a šel do vody. Marinette udělala to samé. Bylo to tak romantické... Začal jsem jí líbat a ona mě taky. Najednou jsme ale uviděli v té tmě ostré světlo, které mělo i své kamarády. Zdálo se, že to byly nějaké loďky, ale šlo to od břehu. Potom jsem však poznal, co to je. Rychle jsem se potopil pod vodu a stáhl Marinette k sobě. Zřejmě to nebyl dobrý nápad, protože fotily ještě žhavěji než předtím. Chudák Marinette, přeci jen měla celý pas nad vodou a já jí nijak nechránil, aby nešly vidět její... Však víte co. Nemohli jsme ven, protože jsme byly celý nazí. Napadlo mě odplavat pryč. Ten nápad byl dobrý, dokud si nevzali loďky a nedojeli k nám.
„Prosím, nefoťte nás. Chceme jen odejít. Pokud umřeme, půjdete za to do vězení." Asi jsem byl přesvědčivý, protože odjeli na břeh a z něj odešli. Plavali jsme co nejrychleji. Za chvíli jsme byli na břehu, tam si jen vzali své věci a rychle utekli. Šli jsme zatemnit všechny okna, uklidit naší večeři a trochu i v chatce a šli se umít. Cesta byla docela namáhající a proto jsme hned usli.

°Ráno°

Čekal jsem, že bude nějaký článek v novinách a tak jsem šel do blízkého města. Vzal jsem všechny noviny, co měli a šel zase zpátky. Marinette ještě pořád spala, tak jsem udělal sobě i jí snídani a šel číst noviny. Nic v nich zatím nebylo, tak jsem rychle zapnul televizi, notebook a i můj mobil. Sledoval jsem všechno najednou, abych o tom co o náš říkají věděl. Kupodivu tu byla i Francouzká televizní stanice. Přepnul jsem na ní právě v čas.
Tak a teď přejdeme trochu k romantice. Mladý model jménem Adrien Agreste, syn slavného módního návrháře Gabriela Agresta, má novou krásnou přítelkyni. A kdo je ta tajemnice? Adrienova spolužačka Marinette Dupain-Cheng, dcera nejlepších pařížských pekařů Toma a Sabiny Dupain-Chengů. Byly viděni v Itálii, kde byla v tu dobu noc. Zachyceni byly, když se líbali v moři celý nazí. Bude to dlouhý románek nebo tento vztah bude jen krátká přeháňka? Vypadá to, že náš mladý pár to myslí velice vážně. Jinak by přeci nejeli na společnou dovolenou. A proč zvolili zrovna Itálii? V Itálii bude módní přehlídka oděvů navržené Gabrielem Agrestem. Náš mladý pár ho zde bude předvádět. A v ten moment se jich zeptáme na jejich vztah. Sledujte už tuto středu!" Mluvila televize. Když reportáž skončila, okamžitě mi volal Nino a Marinette zase Alya.
„No Adriene?!?! Co to tam z tou Marinette vyvádíš?" Zasmál se Nino.
„To se nemůžu líbat se svou přítelkyní?" Zasmál jsem se zase já.
„To ti nezakazuju... Ale s nahou přítelkyní, to už je horší. Já chodím s Alyou dýl než ty z Marinette a tak daleko jsme ani nedošli..." Raději jsem Nina přerušil.
„A ty bys chtěl?" Škádlivě jsem se zeptal.
„To je trochu soukromí kámo." Zasmál jsem se.
„Ale, ale, pán nám nechce nic říkat? Svému bro?" Teď se zase zasmál Nino.
„No... Asi jo... Trochu... Co to povídám, ne nechtěl!" Nino byl trochu v rozpacích.
„Jasně... Hele, uděláš pro mně něco?" Radši jsem odešel od tématu.
„No jasně, pro kámoše cokoliv." Řekl Nino.
„Dávej pozor na Chloé. A kdyby dělala něco divného, tak mi to zavolej, díky bro."  Řekl jsem po dlouhé odmlce.
„Není zač. Už musím mazat do školy tak zatím." Ukončil telefon.

My lady? I love you. Adrien? I love you [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat