My lady? I love you. Adrien? I love you [DOKONČENO]

10 sušenek

°Po dalším zkoušení°

Ty zkoušky byly strašně vyčerpávající... Už teď jsem unavená, takže mě zajímá, jak to zvládnu na té přehlídce. Teď se ještě dochystávají poslední věci na přehlídku. Popravdě, už se tak moc netěším. Určitě to zase pokazím... Co už se dá dělat.
„Mari?" Řekl někdo mé jméno. Samozřejmě jsem spoznala, že to byl Adrien.
„Ano Adriene?" Otočila jsem se k němu.
„Mám pro tebe překvapení. Zavři oči." Udělala jsem tedy to, co po mě žádal. Někdo mě objal. Podle vůně jsem osobu poznala hned.
„Alyo!!" Zakřičela jsem radostně a otevřela oči.
„Tak ráda tě zase vidím." Alya se malém rozbrečela. Ne z předešlé věty ale z toho, že mě zase vidí. Potom jsem zahlédla kousek kšiltovky a to nejen tak obyčejné kšiltovky.
„Nino! Ráda tě zase vydím." Poplácala jsem ho přátelsky po zádech.
„Já tebe taky, Mari. Máme místo v první řadě, nádherně na vás uvidíme." Šel za Alyou a přitulil se k ní. To samé musel udělat Adrien i se mnou. To musí soutěžit i s Ninem?!
„Možná byste si měli už jít sednout." Navrhla jsem a oni teda šli. Otočila jsem se k Adrienovi a protočila očima. „To musíš soutěžit i s Ninem?" Zasmál se s ruce mi obmotal kolem pasu.
„Ano, musím. To si přeci nepamatuješ, že tě předtím miloval?" Řekl svůdně a odešel. Čekala jsem nějakou pusu nebo tak, ale on nic. No, co se dá dělat... Rychle mě ještě přelíčili maskérky a šli na další lidi. Kolem mě běhalo spoustu lidí. Všichni vypadali strašně zamyšleně a ustaraně. Když jsem někomu chtěla pomoct, tak mě nevnímal nebo se někam rozběhnul. Byl to velký blázinec...
„Slečno Dupain-Chengová, už by jste se měla nachystat." Zavolal na mě někdo. Jen jsem se otočila a šla k molu. Už tam stál i Adrien. Dostala jsem trému...
„Adriene, co když něco pokazím?" Zašeptala jsem mu do ucha. Poplácal mě po rameni a přitulil k sobě.
„Už bychom měli jít. Jdeme vedle sebe uprostřed." Chytl mně za ruku a zavedl mě do nějaké řady. Za chvíli to začíná. Nevím, jestli jsem ráda nebo jsem vystrašená. Doufám, že něco přispívajícímu k mému vzhledu. Najednou jsem viděla ty modelky, jak jdou na molo. Šla jsem tedy těsně za Adrienem. V první řadě jsem viděla Alyu a Nina. Za chvíli k nám přišel na molo pan Agreste. Ostatní modelky zmizeli, jenom já a Adrien jsme zůstali. Nějaká reportérka si začala klábosit s panem Agrestem o těch modelech. Neposlouchala jsem, protože už jsem to slyšela několikrát. Pak nás fotogragovali a další blbosti... Adrien na to byl zřejmě zvyklí, jen já jsem měla skoro pořád zavřené oči. Adrien si mě k sobě furt tulil. Když jsem si odmyslela ty foťáky, byl to jako vždy krásný pocit. Pak nás přestali fotografovat a my jsme mohli jít do zákulisí.
„Držím ti palce Marinette. Když si vzpomenu na mou první přehlídku... No hlavně, ať se ti nic nestane." Popřál mi Adrien a někam zmizel. No, já doufám, že se mi fakt nic nestane...

°Přehlídka°

A už je to tady, přehlídka. Jsem strašně nadšená, ikdyž se tomu fakt divím. Myslím, že ty obavy byli k ničemu.
„Slečno Dupain-Chengová, volají vás na molo." Oznámí mi nějaká produkční, či co. Rychle tedy běžím na molo.
„Tady jste slečno. Hledáme vás už půl hodiny." Zanadává si ten 'gayouš'. No jo, nemám se zamykat na záchodě. Ano, zamkla jsem se na záchodě a rozbila se mi klika v ruce. Pak mě nějaká ženská vedle musela pomoct vylézat. Ukázalo se, že je fanynka Adriena, takže mi nepomohla. A pak jsem musela čekat 15 minut, než mi někdo pomůže.
„Omlouvám se, měla jsem problém s klikou." Odpovím jednoduše. Pak se ale někam vytratím.

Další část tady, překvapivě. Už jsem myslela, že tenhle díl nikdy nedokončím. No, zase jsem se elegantně vyhla té přehlídce, protože nevím, jak to mám napsat. Neporadí mi někdo?

🐱Nell🐞