Pár chvil se neskrývat

Horečka

  Když jsem se probudila bylo 11 hodin dopoledne .Nebylo mi zrovna nejlíp.Hlava se mi motala.Zkusila jsem se posadit.Dlaně jsem si dala kolem spánků a trochu je promasírovala.V domnění že se uvolní nátlak a přestane se mi točit hlava.Stoupla jsem.Nezvládla jsem se ani převléknout.Jediné co jsem zvládla si vzít mobil a zavolat nějakému chlápkovi,aby mi dovezl pizzu.Naštěstí pizzerie je celkem blízko.Objednala jsem si šunkovou pizzu.Tu mám nejraději.Jako vždycky mi k tomu nabízeli pití a nevím co všechno dalšího.Podařilo se mi muže u telefonu zkrotit,že chci jenom pizzu.Nakonec ještě dodal ,že dojede tak za deset minut.Trochu se mi uvolnila bolest hlavy,ale pořád bolela.Stihla jsem zajít ještě na záchod.Pak jsem zašla do kuchyně nalít si vodu a napít se.Byla jsem hrozně unavená,ale musela jsem vydržet na tu pizzu.Konečně jsem slyšela ,jak někdo zvoní u dveří.Vzala jsem peníze z linky na ,kterém leželi.Snažila jsem se vypadat jakoby , že mi nic není..Ale nebyla to pravda.Na muže co dovezl pizzu jsem se snažila usmát.Ale moc mi to nešlo.Alespoň mě moc dlouho nezdržoval.Zřejmě měl taky dost na spěch.Rychle si vzal peníze ,vrátil drobné.Poděkoval a odjel.Zavřela jsem dveře.A donesla pizzu do kuchyně.S velkými obtížemi jsem snědla jeden kousek.Na další co jsem se jenom podívala a udělalo se mi  zle.Zavřela jsem krabici a odstrčila ji stranou.Cítila jsem se hrozně slabá a začala se mi točit hrozně hlava.Pomalu jsem viděla dvojmo.Bylo mi až na omdlení.Snažila jsem se dojít k posteli.Každých pár kroků jsem musela zastavit.A něčeho se přidržet.Nevím jak dlouho jsem  se takto motala ,ale konečně jsem byla u postele.Zhroutila jsem se na ni.Zvládla jsem se už jenom zakrýt.A hned jsem usnula.Probudila jsem se až mě něco zastudilo na čele.Otevřít víčka dalo velkou práci.A ještě větší je udržet nahoře.Pomalu se mi zaostřoval zrak.Nejdřív jsem viděla jen siluetu člověka ,co seděl na moji posteli.Pak jsem poznala že je to mamka."Mami" řekla jsem a cítila jak mě hlas opouští.Jenže neopouštěl mě jenom hlas,ale i síla."Máš horečku zlatíčko.Takhle nemůžeš jít zítra do školy"." Já jsem prospala celý den?" "Zřejmě ano.Když jsme se s otcem vrátili z práce už jsi spala a tvoje hlava přímo hořela.Měla jsi pořádnou horečku,ale už se trochu snížila".Trochu jsem si povzdychla.Snažila jsem se posadit.Jen co to mamka viděla, zavrtěla hlavou ať to nezkouším."Pořád máš horečku měla by jsi spát".Přestala jsem se dívat na mamku a podívala jsem se do okna.Venku byla hluboká noc.To znamená že je tak jedenáct večer.Za chvíli jsem zase usnula.Když jsem se vzbudila podruhé na obloze už bylo sluníčko.Bylo mi mnohem lépe.Teda kromě toho ,že jsem měla ještě pořád horečku a začala jsem hrozně kašlat.To mi tak ještě chybělo.Mamka šla na odpolední.Nebo spíše vzala si na dopoledne volno.Uvařila nějaké jídlo a nutila mi ho sníst.Věřte mi ,že tak odpornou celerovou polévku jste nejedli.Mamka jí velmi zdravě.A někdy je to úplně odporné.Ale bylo to od mamky, něco málo jsem snědla.A opět usnula.Už bylo úterý.Horečka byla pryč jen mi zbyl kašel.Ale i tak mě mamka nechala doma.Říkala jsem ji ,že to ve škole zvládnu,ale má svoji hlavu.Svůj čas jsem si krátila díváním  se na televizi.Většinou tam nikdy nic nebylo a tak jsem dospávala.Přece jen jsem byla pořád nemocná.Ustlala jsem si na gauči a usnula.Zdálo se mi o ztraceném pejsku .A v tom jsem slyšela kňučení a škrábání u dveří.Co to má znamenat.Zvedla jsem se z postele a šla ke dveřím.Když jsem je otevřela uviděla jsem pejska...