Pár chvil se neskrývat

Velké povinnosti vladaře-Will

Došel za mnou jeden z vojáků .Řekl mi že na kraji lesa došlo k nějakému souboji.Trochu jsem se podivil.Však válka ještě nezačala a už nějaká bitka.Nemohu říct že se tady nikdy nic neděje,ale i tak.Podle toho popisu.To musela být ona.A nebo někdo s větší silou.Ale tady jsem jeden z nejsilnějších a nejlepších.Musela to být ona.Ale jak se sem dostala.Ptal jsem se hlídek u brány.Tvrdili,že tu nikdo přes ně nevkročil.Ale taky neodešel .No myslím že svolán radu.Poslal jsem všem dopis.A mezitím mám dost času se podívat na to místo .Rychle jsem si osedlal koně.Vím že za chvíli tu bude můj sluha.A bude mi bránit odjet.Konečně všechno připraveno.Hm..Kde mám zase ten meč nebo pistoli.A tady.Slyším někoho běžet.ale ne je tady.rychle nasednu na koně."Ale pane,musíte tady zůstat máme plno věcí na práci.Obrátím oči sloup."Jeď blesku".Sluha sotva oddechu.Ještě když zase mi kázal důležité rady.Stejně mě to nezajímá.Vždycky jsem chtěl být nějakým podkoním a starat se o ně.Nebo voják.Tvrdé bitky a tak.Ale tady mi všechno zakazují.Teda dokud žil můj otec chodil se na různé kurzy.Ale teď .Teď je to jenom."Pane my vás potřebujeme.Ale Pane!Panebože nemohou mi říct nějak jinak.No vlastně ano, vždyť ti tak říkají.Budoucí králi ,nebo princi.Zlostí jsem zavrčel.Trvalo tak 10 minut než jsme dojeli na místo.Sesedl jsem z koně.Kůň se šel napít do potoka a pást.A já se mohl volně rozhlédnout co tady najdu.Mezi třemi stromy stál jeden menší a podivně zkroucený.Bylo vidět že ty stromy ho vězní.Navíc jsem tu cítil černou magii.Takže určitě šel proti ní.V některé stromy byli popálené.A na jiných byla hlína.Dotkl jsem se rukou popálené kůry.Tyhle popáleniny nebyla jen jedna rána,ale mnohem víc.Šel jsem zpátky k tomu podivnému stromu.Dotkl jsem se středu.Slyšel jsem jak tomu člověku tam buší srdce.To je vážně zajímavé.Z vrchu vedli tři šlahouny.Které měli kořeny u třech velkých stromů.Dolů vedli různě zkroucené.A drželi pevný základ ,aby toho člověka tam mohly držet.Vážně to bylo zajímavé.Ta holka je vážně dobrá.No musím se už vrátit.Po mém návratu se konala schůze.Seděl jsem v čele.Okolo mě sedělo dalších plno lidí.A všichni čekali.Čekali co jim povím.Tohle vystopování nemám v lásce."Určitě všichni víte proč jsem vás sem pozval".Začal jsem .Bylo naprosté ticho.Kdyby spadl špendlík bylo by ho tu určitě slyšet.Tak fajn velký nádech na pokračování."Pokusili se ji zde zabít.A určitě to zkusí znova.A nebo se pokusí ji přenést na svoji stranu.Je načase aby jsme začali jednat".Všichni začali hlučně debatovat co a jak dál.Já jen seděl na židli.Rukou jsem si napůl zakrýval tvář.A litoval toho že to svolal."Tak už dost! Nevydržel jsem to.Prostě jsem vybuchl.Zhasly svíčky.A konečně bylo opět ticho."Konečně bylo opět ticho."Tak prosím k jakému závěru jsme došli?"No určitě by se měla hlídat a někdo by se s ní měl seznámit".No super pomyslím si.Alespoň nějaký závěr."Tohle je závěr pro dnešní den.Ale brzo jakmile se dohodneme co dál se možná závěr nějak změní.Ale prozatím tohle bude stačit".No konečně nějaké užitečné slovo.Ostatní se začali rozcházet.Vím že brzo bude další schůze.Ale kdo ji vlastně bude hlídat? Další den jsem dostal dopis a v něm stálo.Že já ji musím přesvědčit,aby jsem ji dostal na svoji stranu.Chtěl jsem se s ní seznámit.Ale jakmile bude po všem a ona zjistí pravdu.A kdyby mě ani nemilovala.Což ona se mi líbí od prvního setkání.Tak se všechno zbortí.Musím ji nějak přesvědčit ,aby mi věřila .A aby mě milovala.