Pár chvil se neskrývat

Chystání otázek a odpovědí

  Ráno jsem se probudila s pocitem,že to všechno byl pouhý sen.Ale když jsem se probírala a dívala se na zdobený strop.Starožitný nábytek.Velmi rychle mi došlo , že to žádný sen nebyl.Za chvíli mi došli všechny včerejší slova.Všechno co mi Marduk řekl.A hlavně to , že Will se mě snaží zabít.Luna nikde a rodiče jsem ještě ani neviděla.Děsila jsem se toho co je s rodiči i když Marduk se mě snažil uklidnit , že jsou v pořádku. A Luna? Co je s ní a kde je.Cítila jsem v sobě prázdnotu.Veliký vír , který všechno polapil a nenechal žádnou hezkou vzpomínku a jen se mě snaží dostat i když nechci.Vůbec nevím do čeho jsem se to zase dostala ,ale jedno vím .Tahle hra teprve začala a jen já mohu určit vítěze.Určitě to nebude někdo kdo se mě snaží zabít.Pokud ovšem někdo první nezabije mě.Ten náhrdelník,ale ne zůstával v domě.I když možná je to lepší.Sice věřím Mardukovi,ale ne až tak .Náhrdelník je zbraň, zbraň která může všechno změnit.Ale já jsem jeho nositelkou jenom se mnou má největší moc.Proč by mě pak chtěl, ale Will zabít? Musí to velmi dobře vědět.Moc mi to nedávalo smysl.Určitě to ví.Ale i tak náhrdelník má velikou moc.O jak moc větší sílu může mít se mnou? Hm samé otázky žádné odpovědi.Musím se sejít s rodiči chci je vidět.Možná něco zaslechli.A hlavně se chci ujistit , že jsou v pořádku.Musím se dozvědět víc, víc se naučit a konečně to ukončit.Náhrdelník musím zničit.Ale odsud se jen tak nedostanu.Což je menší problém . Jestli chci informace budu muset jít ven a nějaké si najít . Pochybuji, že tady mi budou říkat  pravdu.Všude jsou lži , ale lidé co hladoví, kteří chtějí lepší život . Poví někdy víc než by jste čekali.Zamyšleně jsem se podívala na dveře, když v tom se otevřeli.Přišli dvě služky.Trochu jsem se podivila.A po chvíli se ve dveřích objevil Marduk."Doufám, že už ti je lepší Karino".Moc nechápu proč ho to zajímá."Ano, je mi mnohem lépe." A trochu se usměji.Jdi se převléct a pak si spolu dáme snídani".Než jsem stačila dodat jestli mohu vidět rodiče byl pryč.Šla jsem za služkou do zadní části místnosti.Jedna přede mnou držela šaty.Byla to krásná roba v barvě krve.K ní byly i boty.Druhá mi chtěla sundat oblečení , které jsem měla na sobě.Což jsem odmítla a vzala si šaty a šla se obléct.Moc se jim to nelíbilo.Konečně jsem se nasoukala do šatů.Služky je už jenom upravily.Kolem pasu měli černý opasek se zlatou sponou.Vážně byly krásné.Musela jsem si k nim vzít i boty na podpatku.Měli stejnou barvu jak šaty a byli pěkně vysoké.Chodit v nich se dalo, ale celý den to si nedovedu představit.Pak jsem si musela sednou , aby mi udělali něco s mými dlouhými vlasy.Vlasy trochu natočili a různé spletli.Zapnuly mi je sponami ve tvaru růží a pak ještě něco málo dodali a byla jsem konečně hotová.Hodinová úprava to jsem ještě nezažila.A byl to divný pocit , když vše za vás chtějí udělat druzí.Když se jim nelíbí, že byste si to mohli udělat sami.