Magic Team

Kapitola.10

Pohled Eleny:

Už druhý den jsem zavřená doma. Ani s mamkou pořádně Nemluvím. Záda mě pořád bolí a pálí. Do školy už ani nemůžu jít, protože by i přes ten nej tlustější svetr, by byli kosti od křídel vidět.

Za pár dní budou křídla opravdu hodně velká. Proto mi nezbývá nic víc, než odejít. V osm večer jsem si psala s mojí kamarádkou Samantou, když najednou uslyším.. jakoby kamínky.

Dám počítač vedle sebe na postel a vstanu. Někdo do okna házel kamínky. Otevřu ho. ,,Williame ?!" Vyjeknu překvapeně. ,,Musel jsem tě vidět." Řekl. Chvilku sme se na sebe jenom koukali.

,,Em... to mě nepozveš dál?" Zeptal se trošku rozpačitě. Rychle se vzpamatuju a okno otevřu do kořán. ,,Jo čekej." Sáhnu se pod postel a začnu hledat lano. Jo já vím... každej člověk má u sebe pod postelí lano...

Jeden konec přivážu k posteli a druhý konec hodím Willovi. William po laně vylezl jako veverka a vlezl mi do pokoje. ,,Co tu děláš?" Zeptala jsem se. ,,Noo...." zaváhal. ,,Chtěl jsem tě ještě naposledy vidět než... než odejdu.."

Vykulím na Williama oči. ,,Co to meleš?? Kam by si měl jít?? Vždyť ani nemáš žádné věci??" Will se ušklíbne a ukáže na okno. Vykloním se z něj a na zemi uvidím velkou tašku.

,,Tak to jo... ale kam by si proboha měl jít??'' Will si sedne na postel a zahleděl se do zdi. ,,Víš od pádu toho meteoritu, je všechno takoví.. divný."
,,Jak to myslíš?" Zeptám se a Sednu si vedle něj.

,,Jakoby.. se ve mě něco změnilo..." Pokládám mu ruku na nohu. Will se na mě podíval a usmál se. ,,Taky jsem se chystala utéct." ,,Jakpak to?". Zeptá se.

Zaváhám. Ještě nikomu jsem neřekla o tom, co mi roste na zádech. Divím se, že je Will ještě neviděl. ,,Taky jsem se změnila od toho večera." Will se ušklíbl a podíval se mi do očí.

Moje rty se začali přibližovat k těm jeho. (Není tajemstvím že Williama miluji... tedy... aspoň pro Dereka to není tajemství. Už od dob když jsme si hrávali na pískovišti se mi líbil.) Byla bych ho i skoro políbila, ale najednou zazvonil mobil.

Odvrátím se od Williama a odemknu mobil. Na displeji se oběvil Derekův ksicht... ,,kurva... všechno mi musí skazit.." zašeptám.

Pohled Dereka:

,,Co potřebuješ ?" Ptá se Elena. ,,Neuvěříš co se mi stalo..." Říkám s nadšením v hlase. ,,O co de?" ,,Nemůžu to řešit po telefonu, sejdeme se někde?" ,,Takhle pozdě?" ,,Jop." Řeknu a začnu se tlemit.

,,Tak dobrá..." ,,Hele a budeme muset skočit pro Willa." Říkám a jdu si do skříně pro bundu. ,,To není třeba, je tady se mnou." Zarazím se. ,,Co tam proboha dělá." ,,No..." Zaváhá. ,,Počkat... že vy dva tam spolu šukáte?"

Začnu se smát. ,,Jzs... Běž si radši vyhonit." ,,To když tak až se vrátím spátky." ,,Aha... ok no... tak za Deset minut u stromu?" ,,Jj" Říkám jí a típnu hovor. ,,Tak Will je u Eleny...Snad je chudinka v pořádku... ušklíbnu se.