Messy love story // (Cameron Dallas, Matt Espinosa fanfiction) - CZ

Part 31. (Czech)

"Camerone, přestaň!" zvolala Kristine a já se rychle odtrhl.
Někdo přišel. Oops.

"Ahoj děti," pozdravila nás moje mamka a já protočil očima.
Oba dva jsme zároveň pozdravili.
"Camerone, pročpak nejsi na svém pokoji, hm?" provokovala Sierra.
"Tyy..!" zasyčel jsem na ní a ona se ušklíbla. Asi nás viděla jako první.
"Camerone, Kristine potřebuje odpočinek a ty jí tu furt otravuješ," zakroutila hlavou mamka a já se nadechl.
"Vždyť já ji neotravuji, nevadí jí moje přítomnost," obhájil jsem se a mamka se vrhla hned na Kristine.
"Chceš si trochu odpočinout, že?" měla až moc přeslazený hlas.
Kristine se nadechla a mamka hned zareagovala. "Vidíš? Je unavená. Tak odpočívej, Cameron půjde na svůj pokoj a buď rád, že tě žádný doktor nenačapal, že jsi prchl z pokoje. Padej!"
Mamka už mě hnala z pokoje a já se s Kristine nestihl rozloučit.
"Pa, Camerone!" poslala mi vzdušnou pusu a už byl vykopnut z pokoje.

*o 2 hodiny později*
*po vyšetření*
"Myslím, že je v pořádku. Hlavně ať moc tu nohu nenamáhá a nedělá nějakou větší fyzickou zátěž," dával mamce pokyny doktor a ona jenom přikyvovala.
"To bude pro Camerona těžké," a imaginárně dělala, že někoho líbá. Díky bohu, že to nikdo neslyšel a neviděl. Kopl jsem do ní zdravou nohou a ona vypískla.
"Sierro!" napomenul ji otec a já se zašklebil.
Doktor se jenom uchechtl a pokračoval v pokynech.
"Kdyby ho ta noha moc bolela, ať si vezme tenhle prášek. Užívá se i klidně během jídla, nepít u toho moc alkoholu, nekouřit, samozřejmně nebrat drogy, to je logické," usmál se doktor a podal mamce krabičku s práškama.
"To bude pro něj taky těžké," zašeptala Sierra a já po ní střelil vražedný pohled.
Co to s ní je?!

Když doktor nám dal papír s propuštěním, začal jsem si balit. Konečně domů.
"Počkej netahej se s tím," chopil se toho otec a já mu poděkoval.

*DOMA*
"Domov, sladký domov," uvelebil jsem se u sebe na posteli.
"Ahoj."
Ve dveřích se objevila Kristine a já ji šel obejmout. Berle jsem sice už nemusel mít, jenom když by mě ta noha hodně bolela. Takže tohle objetí bylo jednodušší. Vtáhl jsem ji k sobě do objetí a ona mi dýchala do hrudi. Cítil jsem něco vlhkého na triku. Slzy. Její slzy.
"Co se děje?" odtáhl jsem se a hleděl jsem jí do očí a její skleněné oči se mnou nechtěly navázat kontakt.