Messy love story // (Cameron Dallas, Matt Espinosa fanfiction) - CZ

Part 23. (Czech)

Seděla jsem u večeře s celou rodinou a pozorovala každého, jak se smějí Camovému vtipu. Musela jsem se pousmát. Sierra do mě šťouchla a já se zasmála a začala jíst. Jenom já a Sierra jsme věděly o té zprávě od Matta. Nechtěla jsem a nechci to vytahovat při rodinné večeři. Nechci zkazit tenhle krásný moment.
"Děje se něco?", nahnul se ke mně Cam a já zakroutila hlavou a usmála se. Zmáčkl mi ruku pod stolem a starostlivě se usmál.

Strop byl asi ta nejzajímavější věc, co jsem v pokoji měla. Ležela jsem na posteli a pozorovala jsem mentlově zbarvený strop. Pořád jsem přemýšlela, jak to řeknu, že odjíždím. Camerona to zdrtí, též i mě.

Ráno jsem se vzbudila o trochu později než každý den, ale stíhala jsem. Nepřeháněla jsem to s líčením, jemně jsem si dala lesk na rty, upravila vlasy a nechala je volně rozpuštěné. Koukla jsem se na sebe do zrcadla a prohlížela jsem si každičký kousek mého těla. Povzdechla jsem si, zakroutila hlavou a rychle jsem zmizela z koupelny a kráčela dolů po schodech, kde na mě čekala snídaně, kterou nachystala tentokrát Sierra, což mě překvapilo, protože to ona bývá poslední, co vstane, dokonce později než Cam, ale to jen někdy.

"Dobréééééé..", zaculila se Sierra a já se pousmála a usedla ke stolu. Předložila přede mě

lívance s javorovým sirupem a borůvkami. Ví, že je mám ráda, ale dneska jsem na ně neměla vůbec chuť. Snědla jsem to jenom s donucením, i když to bylo dobré. Poděkovala jsem jí za snídani a řekla jí, že vyjdu spíš, abych si zašla do kavárny pro kafé. Kývla a já už zvolila zimní výbavu, protože venku hlásili až -17 stupňů. Mám ráda sníh a zimu, ale fakt jenom v prosinci, nikdy jindy ne. Otevřela jsem dveře a praštil mě studený vítr do tváře. Nejradši bych nikam nešla, ale co nám zbývá. Šla jsem zasněženou ulicí a v dáli uviděla známý osvětlený nápis 'Annie's coffee' a co nejrychleji jsem se blížila ke kavárně.
Vstoupila jsem a otřásla ze sebe sníh. Teplo a vůně kávy a zákusků se linula kolem. Sundala jsem si kabát, ikdyž jsem věděla, že moc času nemám a sedla si k oknu v rožku, abych nebyla vidět.

"Přejete si?", zeptala se nenápadným hlasem prodavačka vysoké postavy s trošku mohutnými rameny, která měla ale ten nejrozkošnější úsměv.
"Latté prosím.", pípla jsem a ona se znovu usmála.
"Nejsi ty ta holka, která sem přijela na výměnný pobyt?", ukázala na mě tužkou a pak si ji přiložila k bradě.
Přikývla jsem a také se usmála.
"Jsem Annie.", napřáhla ke mně přátelsky ruku, aniž bych to čekala. Byla jsem zmatená, ale ruku jsem přijmula a řekla mé jméno. Takhle brzo jsem se s nikým nebavila.
"Po tobě se tady jmenuje tahle kavárna?", zeptala jsem se a uchechtla se.
"Máš postřeh. No nic, ráda bych si s tebou ještě povídala, ale musím ti nachystat to kafé, abys taky stihla školu.", zasmála se. Ona také ale vypadala jako nějaká studentka.
Odešla a já se dívala z velkého prosklenného okna, jak kolem procházejí lidi. Najednou tam kolem okna prošel Cam se Sierrou a nějací jeho kamarádi asi. Všichni se smáli. Přikrčila jsem se, aby mě neviděli. Když prošli, oddychla jsem si a vzápětí mi někdo dal ruku na rameno. Poskočila jsem a pohlédla na osobu. Byla to Annie a nesla mi latté. Oddychla jsem si.
"Polekala jsem tě?", položila na stůl šálek s podšálkem a k tomu mi dala sušenky.
"Byla jsem zamyšlená, to nic.", usmála jsem se a nervozně si pohrávala s přívěškem.

"Měla bys už jít. Nechci tě vyhánět, ale vypadáš jako poctivka, takže pokud nechceš zameškat...", jemně promluvila Annie a sedla si naproti mě. V jejích očích tančily plamínky všelijakých barev.
"Asi to dneska vynechám...", povzdechla jsem si a promnula si rty.
"Pověz mi něco o tobě, prosím.", vypadlo ze mě a stáhla rty v jednu čárku.
"Víš co, můžeš mi pomoct, hodně lidí tu chodí na schůzku tak v 10 hodin a potom můžem jít třeba na procházku nebo tak, platí?", nabídla mi a já přikývla, ale něco jsem namítla.
"Prosím na procházku ne, venku je skoro -11 stupňů a nechci být tučňák, takže radši někde v teple.", zasmála jsem se a ona přikývla na souhlas.
"Máš ráda čínu?", zeptala se mě a já se na ni otočila.
"Já ji nemám ráda...", promluvila jsem a ona trochu smutně pokývla hlavou a já trošku vykřikla: "Já jí zbožňuju! Miluju čínské nudle s masem a omáčkou, je to prostě boží!"
"Tak to můžem zajít do nějaké čínské restaurace, ne?", položila utěrku na stůl a napodobila ťamana.
Zasmála jsem se. Měla jsem o hodně lepší náladu. Začal mi vibrovat telefon. Na obrazovce byl obrázek Matta. Pokrčila jsem obočí a povzdechla jsem si.
"Co je?", zkřivila obličej Annie a já jenom odpověděla: "Tohle bude jeden z mých příběhů, které se dozvíš." a típla jsem to.
Za chvíli se ozval další telefon. Byl to Cameron. "A tohle je ten druhý příběh,jako na zavolanou.", řekla jsem ironicky, ale přesto jsem se usmála a zakroutila hlavou.

"Camerone?"