Messy love story // (Cameron Dallas, Matt Espinosa fanfiction) - CZ

Part 9. (Czech)

Pomalu jsem se otočila doufajíc, že to není Cameron. Sice jsem ho už poznala podle hlasu, ale nechtěla jsem ho ani vidět.

"Cože?", zeptala se nechápající Sierra a naklonila hlavu na bok.
"Slyšela jsi.", vyprskl na ni Cameron a já se víc přiblížila k Sieře.
"Myslím, že se dokáže rozhodnout sama.", opáčila Sierra.
"My se budem spolu připravovat na zítřek. Viď Kristine?", usmál se na mě falešně a já musela přikývnout. Drapl mě za ruku a táhl mě do jeho pokoje. Zabouchl dveřma a natlačil mě na ně.
"Neřekla jsi jí nic, že ne? Nemá cenu mi lhát, vždyť to víš.", dýchl na mě a mně naběhla husina až na zádech.
Začal mi zvonit mobil v kapse a já se pro něj natahovala, ale Cameron mi chytl ruku a přitiskl ji na dveře. "Odpověz, Kristine."
"Nic jsem neřekla.", pípla jsem a natáhla se pro telefon.
Volal Matt.

"Ahoj lásko", začal Matt a mně se skulila slza z oka. Musela jsem se otočit ke Cameronovi zády aby mě neviděl.
"Ahoj, Matte.", kuňkla jsem a hodila pohled po Cameronovi, který tam postával a poslouchal.
"Děje se něco?"
Chvíli jsem přemýšlela.
"Kristine?"
"Moc mi chybíš.."
"Ty to zvládneš! Já tě miluju, na to nezapomeň."
Tekla mi jedna slza druhou, ale přitom jsem se zasmála.
"Já tě taky miluju, strašně moc."
Otočila jsem se zase na Camerona a ten protočil očima a sklopil pohled k zemi.
"A jak se ti tam líbí?", zeptal se nadšeně Matt.
"Je to tu fajn. Musím si ještě zvyknout. Budu muset končit Matte, zavolám ti večer na skype. Pa Matte."
"Miluju tě Kristine."
Zavěsila jsem a s uslzenýma očima jsem pohlédla na Camerona.

"Jdu ti udělat ty úkoly, ne?", řekla jsem rychle, abych měla tohle pekl za sebou.
Cameron na mě hleděl a konečně se vzpamatoval.
"Jo, jo, však jo.", koktal a otočil se a hrabal se v tašce.

Když jsem je dodělala, beze slova jsem odešla z jeho pokoje a zabouchla se u mě. Koukla jsem se na sebe v zrcadle a utřela si trochu rozmazanou řasenku a novou vrstvu si ani nedávala.
Potřebovala jsem jít ven, někam se projít, nebo tu nevydržím. Přeslékla jsem se do šortek a do tílka, vzala mobil, sluchátka a potichu zavřela domovní dveře.
Procházela jsem se po ulici a šla do parku. Vzpomněla jsem si na první den, kdy jsem tu byla a uviděla poprvé Camerona. Teda bylo to na 3 sekundy, kdy kolem mě projel na skatu.
Zapla jsem si do sluchátek písničky a prostě jenom přemýšlela.
Co by se stalo, kdybych prostě odjela? Sbalila se, nechala vzkaz a prostě odjela zpět domů, tam kam patřím?
Lehla jsem si v parku na lavičku a hleděla na oblohu. Zavřela jsem oči a hned se mi objevil v hlavě Cameron...

Týden za týdnem uplynuly jak voda, byly plných úkolů do školy a dělání úkolů pro Cama, ale přežila jsem to. Bum a měsíc byl za mnou. Psaní úkolů pro Cama bylo hotové.
Musela jsem přiznat, že poslední týden nemůžu Camerona dostat z hlavy. Už párkrát se mi o něm zdál sen a to se mi vůbec nelíbilo.
Ráno jsem se vzbudila, po dlouhém snu o Cameronovi. Už zase. Promnula jsem si spánky a vstala z postele. Oblékla jsem si šortky s vysokým pasem, tílko s potiskem nazula si Conversky. Udivuje mě, že se tu může chodit v botech. Nakůlmovala jsem si vlasy, na obličej nanesla trochu BB krému, dala si řasenku a na rty jemnou rtěnku. Vzala jsem si batoh a sešla jsem po schodech dolů, s Cameronem v patách.
"Jak ses vyspala?", začal na mě mluvit a já protočila očima.
"Fajn. Celkem fajn.", odpověděla jsem zdvořile. Byla to lež.
"Jak ty?"
"Dobrý.", dostihl mě a šel vedle mě.
"Hm.", řekla jsem jenom a zamířila do kuchyně.
"Dobré ráno.", pozdravila nás Sierra a oba dva jsme zaráz řekli: "Dobré."
Podezíravě jsme se po sobě koukli a já zasedla ke stolu.
"Co si dáte k snídani?", usmála se na nás Karen a položila před Sierru hrnek s kafé.
"Já si něco nachystám, nemusíte se zaobývat.", usmála jsem se na oplátku a přešla k lednici.
"Tak dobře. A co ty Came?"
"Já si dám to co Kristine.", ozval se Cam a já upustila na zem rajčata. Aspoň, že byly v krabičce.
Rychle jsem je sebrala a koukla na Camerona. Ten měl na své tváři zase  svůj kamenný výraz.

Beze slova jsem se nasnídala, pak se rozloučila a odešla z domu. "Hej! Počkej na mě ne?", zakřičela za mnou Sierra, utíkající za mnou. "Promiň", houkla jsem za ní a počkala na ni. "Co to bylo teď s tím Cameronem?", uchechtla se a zastavila mě, aby popadla dech. "Upřímně, vůbec netuším. Asi si ze mně dělá jenom srandu.", povzdechla jsem a pobídla jí, abychom si pospíšily.

O přestávce jsem si prohlížela něco na mobilu, když v tom mi někdo zaklepal na rameno.
"Ehm..ahoj. Ty jsi Kristine, viď?", poklepal mi na rameno vysoký, ale ne zas jak Cam, blonďatý kluk.
"No..jo jsem. Proč?", odložila jsem mobil stranou a odsunula si židli trochu dozadu, abych na něj viděla.
"Jenom se ptám. Prý jsi tu nová, teda už sice moc ne, ale i tak, přišel jsem se ti po měsíci představit.", hned jak tuhle větu řekl, zasmál se. Byl celkem roztomilý. "Jmenuji se Mike, těší mě.",  s úsměvem napřáhl ruku a já ji stiskla.
"Ty se bavíš s Cameronem?", vyhrkl najednou a sklopil pohled na podlahu.
"No, jak se to tak řekne...je to složité, ale spíš ne.", zamumlala jsem.
"Aha. Přijde mi jako strašný nafoukanec a tvrdohlavec."
"Tohle radši před ním neříkej,  nebo kdo ví, co by ti udělal.", uchechtla jsem se a v tu chvíli vešel do třídy Cameron.
"Oj oj, už to začíná. Víš co, já radši půjdu ke svojí lavici. Tak se měj.", rychle se zpakoval a odcupital pryč.

Pozorovala jsem Camerona s přivřenýma očima, ale on se na mě ani nepodíval. Sedl si přede mně a něco ťukal na mobilu. Zazvonilo a já si otevřela učebnici dějepisu. Cameron byl stále na mobilu.
Učitel vešel do třídy a začala vnímat. Uprostřed hodiny už jsem byla ze starého Řecka tak unavená, že jsem položila hlavu na lavici. Po chvíli mi na lavici přistál zmuchlaný papírek.
Stálo na něm: 'V pátek v 8 party u Jamese! Přijď!'
Rozhlédla jsem se po třídě a hledala odesílatele, ale všichni hleděli před sebe. Teda až na jmenovaného Jamese, který na mě mával a křenil se. Mávla jsem mu nazpět a on ukázal palec nahoru a po té palec dolů a nakrčil ramena. Asi se mě ptá jestli půjdu. Nikdy jsem nebyla u někoho na party, vždy jsem si vystačila sama s popcornem a s pouštěním písniček, nebo s Mattem. Pokrčila jsem rameny a on dělal, že brečí.
"Přestaňte, je to dětinské.", zavrčel přede mnou Cameron a já protočila očima.
"Prosím, všímej si svého.", řekla jsem a zavrtěla se.
"To nejde, to bych pak neměl co na práci víš.", zafuněl vztekle.
Nevšímala jsem si ho a po pár minutách konečně zazvonilo.
Než jsem vyšla ze třídy, tak mě zastavil James.
"No tak, přijď. Bude sranda.", pobízel mě a já se potichu zasmála.
"Já nevím. Uvidím, možná přijdu.", usmála jsem se a on přikývl a odešel.

Po škole jsem se stavila pro nějaké jídlo a pomalu se loudala domů. "Tak co, půjdeš na tu party?", s těmito slovy na mě vybafla Sierra, hned jak jsem přišla domů. "Ty tam jdeš taky?", zeptala jsem se překvapeně a usedla na pohovku. "No jasně! To si nenechám přece ujít", zazubila se Sierra a žuchla vedle mě. "Já ti nevím. Bude se tam pít?". "Pf, Kristine. Nějaký ten alkohol tam určitě bude. Ty jsi na žádné party ještě nebyla co?", podívala se na mě a položila mi ruku na rameno. "No tak, bude to sranda, přece nemůžeš být furt doma. Odvaž se trochu. Jsi hroznej stydlín.", dodala a já se stále rozhodovala. "Nemám co na sebe!", vymyslela jsem si výmluvu a Sierra na mě hodila poker face a potom se rozzářila. "Neboj, něco ti najdem a já udělám z tebe americkou holku, co ty na to?".
"No já ti nevím, tohle se mi moc nelíbí.", nakrčila jsem nos, ale to už mě Sierra táhla nahoru do jejího pokoje.
"Já si myslím, že máme ještě čas na tu party ne? Vždyť je čtvrtek, ne pátek.", vyhrkla jsem a poposedla na posteli.
"No a? Musíme pro tebe něco najít, když jsi říkala, že nic nemáš na sebe.", vyplázla na mě jazyk a já povzdechla.

"Sierro?"
"Hmmmm?"
"Jde na tu party i Cameron?"

_________________________________________

bum bum, další díl. Všechny ty kecy okolo znáte.

HVĚZDIČKUJTE, KOMENTUJTE, SDÍLEJTE ATD.

Užívejte si prázdniny, popřípadně si užijte poslední den ve škole zítra.:)
Mějte se krásně.

Mám vás ráda
Vaše

Verrxx