Dědička Severu

Prolog

Matka nás všechny zahnala na pec. Sama se potom prosadila na stoličku a začala vyprávět. ,,Tento příběh se odehrál před sto lety. V té době na Severu vládl spravedlivý král a laskavá královna. Ti měli dvě dcery - Christine a Agnès. Obě měly neobyčejný dar - uměly ovládat led a sníh. Po smrti svých rodičů usedla na trůn starší Christine. Země nikdy nedosáhla většího rozkvětu. Avšak Agnès se se setřinou vládou nehodlala smířit. Na několik let se uchýlila do hor a potom se vrátila s armádou složenou z těch, kteří tam umrzli. S nimi napadla palác a svrhla svoji sestru. Christine uprchla do lesa a od té doby ji nikdo nespatřil. Ale říká se, že běžela dva dny a dvě noci, až se dostala ke Královskému ledovci. Tam si vybudovala dechberoucí ledový palác. Mezitím Agnès přijala jméno Frey a s ledovými tyranizuje naši dodnes."

,,A proč nám Christine nepomůže?" zajímalo mě. ,,Ach, Zype, ona nám pomůže. Jen musí nabrat síly." ,,Tak to doufám, že je nabere rychle, protože Ledoví nám zase rozbili skleník, takže jsme bez úrody," oznámil můj věčně skeptický otec. Matka si povzdechla a my na peci jsme zanadávali. Než nás otec stihl okřiknout, že je to neslušné, někdo zabušil na dveře. Otec otevřel. Neviděl jsem na přicházející. Něčí ruka chytla otce pod krkem. Otec byl do minuty mrtvý. Matka vykřikla a postavila se před nás. Do světničky vešli dva ledoví. ,,Vyprávěla jsi zakázáný příběh. Teď musí všichni, co ho slyšeli, zemřít," řekl jeden z ledových. Nijak se nelišil od ostatních ledových. Měl bledou kůži potaženou vrstvou ledu a oči bez duhovek i zorniček. Byl plešatý a kolem těla měl obtočenou rysí kožešinu.

,,Ne, ušetřete je, prosím," žádala matka na kolenou. Ledový její prosbu ignproval a stejně jako předtím otce ji chytl pod krkem. ,,Utečte!" zachroptěla matka z posledních sil. Jako první jsem seskočil z pece a jakožto nejmenší z nás jsem jako jediný prokličkoval ven z domu. Jako jediný z desíti dětí jsem tehdy přežil a tehdy jsem přísahal, že svoji rodinu pomstím.