AHOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOJKY :----))) mě by jste tu asi nečekali, co? tak jo, pokud někdo pořád čekal na novej díl týhle povídky tak yay, je to tu! Zkoukla jsem Super Lovers a dostala chuť psát yaoi :D tak snad máte ještě chuť to číst :)
Tai's POV:
Stál jsem v koupelně a chystal si vyčistit zuby, když mi začal zvonit telefon položený na umyvadle. Podíval jsem se na display a viděl neznáme číslo. Trochu jsem se podivil a váhal, často neznámá čísla nezvedám, ale nakonec jsem to udělal.
"Prosím?" řekl jsem a ve zrcadle viděl, jak se dveře do koupelny líně otevřely a v nich stál Zeke. Snažil jsem se jeho přímý pohled ignorovat.
"Tady Lily. Dal jsi mi své číslo v kavárně, tak jsem si řekla, že ti zavolám." mohl jsem vidět její úsměv, jen co se mi vybavila její tvář a rudé rty. Bez té rtěnky by mohla vypadat pěkně, tak nějak elegantně.
"Oh, jistě." netušil jsem co jí říct, protože jsem o ní přece jen nic nevěděl.
"Tvoje jméno? Tai, viď? měl jsi to na jmenovce."
"Ano. Tai." odpověděl jsem.
"Takže, Tai..." odmlčela se a to na docela dlouhou dobu, při které Zeke překonal dálku mezi námi. Teď už stál vedle mě a díval se mi do očí. "Byl ten otrava opravdu tvůj přítel?"
Šla rovnou k věci, hah. Věděl jsem, že ji Zeke může slyšet a z jeho pohledu jsem měl husí kůži. Odpověď se mi zadrhla v hrdle. Obešel jsem ho a chtěl odejít, ale on mě chytil za zápěstí volné ruky a pevně držel, takže jsem telefon musel dokončit před ním.
"Ne." řekl jsem tak pevně, jak jen jsem mohl. Stisk Zekeho ruky na mém zápěstí zesílil. Mračil se. Doslova jsem mohl vidět temnou auru kolem něj. Sršel zlostí, nejspíš? Možná to byla jeho majetnická stránka, nebo taky jen moje představivost.
"Takže to znamená, že by jsi se se mnou klidně sešel, že?"
"Um, jasně. Proč ne. Kdy?"
"Podrobnosti ti pošlu během zítřka, jsem velmi zaměstnaná, ale určitě se ti ozvu. Prozatím se měj, Tai."
"Okay!" s tím jsem hovor ukončil a zvedl pohled k Zekovým očím.
"Nikam s ní nepůjdeš." řekl tónem který nepovoloval protest.
"Páni, mám si gratulovat k novému otci?" ušklíbnul jsem se. "Myslím, že do toho s kým se budu stýkat nikomu nic není."
ČTEŠ
Butterfingers
Romansa"Jmenuju se Tai. Tai Yoshiki. Je mi 16, chodím do školy a přivydělávám si prací v kavárně u Modrého lososa. Jsem nešikovný. Jako vážně hodně. Nikdy mi nic nešlo ve škole, ve sportech natož pak třeba v umění. A věřte mi, být takový nešika se vážně ne...
