Butterfingers

????????

Ani se nebudu omlouvat/vymlouvat že píšu až teď. 

Faktem je, že spousta z vás se ani nebude obtěžovat tohle číst ale mě je to svým způsobem jedno. Věc se má tak, že už mám přístup k notebooku. Ale když jsem se snažila něco sepsat k této povídce, nic mi pod prsty nešlo. Je to možná tím, že jsem tuhle povídku psala už hodně dlouho.

Začalo to někdy koncem roku 2013 a vážně mě to tehdy nadchlo, jenomže teď už mi není 14-15, ale dvacet. Od té doby jsem se prostě změnila a když jsem se to snažila dopsat, bylo tak že jsem si vážně ždímala mozek abych něco vymyslela. Bavilo mě to psát pro vás, ale pokud to nebaví i mě pro mě samotnou, tak to pak trošku ztrácí smysl. 

Takže chci jen říct, že s tímhle příběhem končím. Asi ho už nikdy nedopíšu, protože prostě už nemám ten nápad co tehdy a takhle bych to posrala jen ještě víc. 

To jsou ale parádní výmluvy, co?

Každopádně nevěšte hlavu, pokud se vám z nějakýho mě fakt neznámýho důvodu líbí jak píšu, tak mám pro vás i možná dobrou zprávu. Mám v plánu psát nový příběh. (Ne fanfikci nebo tak)

Ale budu ho psát na novej wattpad, tak pokud budete mít zájem, můžu vám sem pak hodit link. (Pravděpodobně to bude anglicky, ale jsem ochotná hodit i překladovou verzi) plus k tomu budou i ilustrace :D asi. 

To je asi vše k těm kecům.

Moc vám všem ještě jednou děkuju za to jak jste se mnou trpěliví i když si to vůbec nezasloužím, děkuju za všechno to přečtení a hlasování a občasný komenty. Vážně si toho moc vážím a ani si neumíte představit, pokud nepíšete taky, jak úžasnej to je pocit, když se vaše práce někomu líbí. Protože ať to je klišé jak chce, do všeho co píšu dávám prostě kus svý povahy a tak, takže je to jak moje malý děcko.

To je asi finálně vše.

Pokud chcete ten odkaz na novej příběh, kterej samo sebou bude teplej jak já, tak napište koment. :)