OKKK netusim jestli jsem to uz u tyhle povidky delala nebo ne, ale davam vam sem prvni cast teto kapitoly a jsem si na 80% jista, ze druhou pridam jeste dneska. Jak vime, tak rada postuju kratsi dily u tohoto pribehu (proc mi neni znamo) tak jsem nechtela, aby to bylo nejak dlouhe xD
Nasledujici den jsem se probudil v Zekove posteli sam. On sedel u sveho stolu a neco delal na svem pocitaci. Kdyz si vsiml, ze uz jsem vzhuru, vseho nechal jen aby mohl jit za mnou. Lehl si vedle me a mlcel. Nebylo to takove to prijemne ticho, ale to kdy proste citite, ze je neco ve vzduchu ale nemuzete uplne rict, o co jde. Rozhodl jsem se to ignorovat.
Po zbytek dne jsme se rozhodli se divat na filmy v obyvaku. Roztahly jsme sedacku, vzaly si deky a spoustu jidla, ktere jsme stejne nesnedly. Kdyz se blizil cas k tomu, aby me Zeke odvezl za Lily, jeho nalada znacne poklesla. Nejspis s myslel, ze zmenim nazor. A znovu jako i rano, jsem se to rozhodl ignorovat. Kdybych k tomu neco rekl, jen by to vyvolalo zbytecne hadky, coz jsem nepotreboval.
"Uz je cas," rekl jsem a protahl svoje ztuhle svaly. "Odvezes me, nebo se mam projit?"
"Doufal jsem, ze si to rozmyslis." Jako bych to nevedel. "Odvezu te. Kam?"
"Je na joze, takze k telocvicne."
Po celou dobu jizdy v aute Zeke nic nerekl. To ticho bylo nasycene jeho nastvanim nad faktem, ze opravdu jdu s Lily ven a nehodlam zustat s nim. Mel mi o tom, ze ma nejake plany rict a ne mi to proste oznamit jako hotovou vec.
"Uvidime se pozdeji," usmal jsem se na nej kdyz jsem se odpoutal a otevrel si dvere.
"Zavolej mi."
"Tak zatim." zabouchl jsem za sebou dvere a sel budove kde mame s Lily sraz. Venku uz se stmivalo a byla zima. Otocil jsem se a Zekovo auto uz bylo pryc. Byl jsem rad, ze odjel a necekal. Nez jsem stihl prijit k budove, Lily uz z ni vychazela. Mela na sobe cerne leginy ktere ji koncily pod koleny a bile uple tilko.
"Tai, ahoj." pozdravila me s usmevem. Nebyla nalicena a vlasy mela stazene do culiku takze jsem mohl videt jeji oci. "Mela jsem dlouhy den, nevadilo by ti kdybychom do toho kina nesly a zasly treba ke me na veceri?"
"Jasne. Nevadi. Stejne jsem dnes videl filmu na sest let dopredu." znovu jsem ji sjel pohledem. "Neni ti zima?"
"Trosku. Tamhle mam auto." natahla ruku smerem k jejimu bilemu autu.
Zeke's POV
Byl jsem neskutecne nasrany. Tak moc, ze jen co jsem vyjel tak jsem musel o kousek dal hned zastavit. Podival jsem se z okynka spolujezdce a zjistil, ze z toho mista porad vidim na Taiovu siluetu. Ta mrcha uz byla s nim. Po nejake dobe se rozesli k autu.
Ne, ze bych je chtel sledovat, ale Tai mi ani nechtel rict, co maji v planu, proto jsem ani nemusel dvakrat premyslet kdyz kolem meho auta projeli. Cekal jsem cokoliv, ale ne to ze zastavi u panelaku a to bude konec jejich cesty. Zastavil jsem o kus dal od nich a sledoval, jak vystupuji a pak mizi ve vchodovych dverich.
"Co to ma kurva bejt?" nasrane jsem tiskl volant a dival se pred sebe. Ne, ze bych Taiovi neveril. Neveril jsem ji. Jak bych mohl, po tom co jsem videl co ma na sobe? Kurva, kurva, kurva. Jestli na nej neco zkusi, je mi jasne ze ji Tai rad rekne, ze se mnou nic nema. Nevidi nas jako par.
Vytahl jsem si telefon z kapsy u mikiny a najel do kontaktu abych mu napsal, ale nemohl jsem mu psat po dvaceti minutach co s ni je. Musim mu dat postor. Ale je to tak tezky, kdyz mi tohle vsechno dela schvalne.
ČTEŠ
Butterfingers
Romansa"Jmenuju se Tai. Tai Yoshiki. Je mi 16, chodím do školy a přivydělávám si prací v kavárně u Modrého lososa. Jsem nešikovný. Jako vážně hodně. Nikdy mi nic nešlo ve škole, ve sportech natož pak třeba v umění. A věřte mi, být takový nešika se vážně ne...
