Remember?

4

 † třetí osoba †

Amy se zoufale vrátí na chodbu, kde převládá naprosté ticho. Má nutkání něco udělat, ale je tak bezmocná. Stále dokola si vyčítá proč udržovala mezeru při východu z labyrintu. Nebo proč vlastně neumřela. Proč se snažila přežít. Kdyby to skoncovala už na začátku nemusel by umřít Gally, Alby dokonce ani Zeke. Ale tomuhle by stejně nezabránila. Ti co přežijí labyrint přežijí spáleniště.

Amy se prudce zastaví. Spáleniště? Odkud přišla na to, že jdou zrovna tam. Je to jako vzpomínka, která se pokaždé, když si na ni chce vzpomenout oddálí ještě víc.

„Musím zjistit kde jsou." Když si uvědomí, že to řekla nahlas ohlédne se. Naštěstí v okolí nikdo není.

Rychlím tempem se rozejde do svého pokoje, kde uskuteční svůj plán. Amy se skloní ke kovovým mřížím a pak se zastaví. Kolik chodbiček větracích šachet může mít obrovská základna? Zeptá se sama sebe. Desítky, stovky, miliony? Hlasitě si povzdychne, ale dlouho neváhá a vleze dovnitř.

Neřekla by, že je to pohodlné ale ani nepohodlné. Akorát se tak vejde a vzhledem k jejímu vyhublému tělu pro ní není problém se mrštně pohybovat mezi plechovými šachtami. Pravidelně se pod jejím tělem střídá mříž, kterou je vidět do pokoje pod ní. Zatím míjí samé pokoje dokud nenarazí na laboratoř. Lidé v pláštích míchají modré zkumavky s fialovými.

Pokračuje dál. Mine místnost, kde byla pro kartu a měla pocit, že zahlédla Jamieho. Už to chce vzdát, ale v tom uslyší hlasy. Okamžitě pozná o koho se jedná. O trochu se pošoupne dopředu a naskytne se jí dokonalý výhled na jakousi konferenční místnost.

U dlouhého stolu sedí pět, sedm lidí a v čele nikdo jiný než Ava.

„Jsme tu kvůli L1A." Řekne chladným hlasem. Rychlím pohybem ruky spustí monitor na stěně kde se objeví mapa z ptačí perspektivy. „Nachází se tady." Ukáže na místečko na kraji. „Půjdou přes město. A pokud ne tak to zařídíme." Odmlčí se. „Budou jít chtít klidnou částí. Vyhnout se problémům. Vyhnout se raplům. A toho my využijeme. Navedeme je do sídla raplů. Ztížíme jim to. Bude vskutku nemožné se odtud dostat." Ušklíbne se jako kdyby jí to dělalo radost. „Chci vědět co jsou schopni udělat pro to aby přežili." Dvakrát tleskne a monitor zčerná. „Toť vše."

Amy se překulí na bok a pomalu zpracovává vše co se teď odehrálo. Je jí jasný, že to neznamená nic dobrého. V hlavě se jí honila různá slova, kterým nerozuměla. Rapl? Co to je, ale ať to je co to je tak to není dobré.

Těžce se otočí mezi plechy a bludištěm šachet se vrací zpět do svého pokoje. Kovové mříže vrátí zpět na své místo a nemotorně se svalí na zem. Jak dlouhá tak široká leží na studené podlaze a civí do stropu.

„Kamery." Zašeptá si pro sebe a v tu ránu se prudce zvedne. Vyrazí z pokoje a opět poloprázdnou chodbou vyrazí směr místnost, kde je se řídí celý systém. Před kovovými dveřmi stojí dva ozbrojení chlapy. Amy se zastaví za rohem a popadá dech, protože to co chce udělat chce hodně odvahy.

Prudce vyrazí a než jí stráže stihne zaregistrovat už leží na zemi. Amy mu podkosila nohy a on se silně bouchl do hlavy a upadl do bezvědomí. Druhý strážník je již ve střehu, ale je moc pomalý. Amy ho ramenem nabere pod žebry. Klopýtne, ale nespadne. Popadne Amy kolem pasu a vyzvedne ji do vzduchu. Marně se zmítá v jeho sevření dokud nedostane další nápad. Nahama se opře o stenu a prudce se odpíchne. Muž zády narazí na zeď a svalí se na zem.

Amy se zvedne ze země již s kartou v ruce a odemkne dveře. Ještě než se dveře stihnou otevřít úplně vezme jednomu z můžu zbraň. Je to mohutná puška. V místnosti jsou dva muži. Oba mají na nose brýle a okamžitě zbystří když do místnosti vejde Amy. Ta bezmyšlenkovitě vystřelí z pušky. Trefí jednoho z můžu. Kolem něj se rozlehne modré elektrické pole a pak se v bezvědomý zhroutí na zem. Bez váhání to zopakuje i s druhým mužem.