Remember?

5

 Jamie mě dotáhne do nějaké místnosti na konci základny. Teoreticky jeho pokoj vypadá úplně stejně jako můj, až na to, že se všude povalují mapy, papíry, různé kovové serepetičky, ale nejvíc do očí mě bijí různě pohozené zbraně. Od pistolí a pušek k kapesním nožíkům a mačet.

Jamie přehodí přes postel jednu z map a začne povídat. „Tady jsme mi." Otevře červený fix. Ani nevím kdy si ho vzal. Zakroužkuje místo na kraji mapy. „Musíme odpojit kamery a poplašné systémy. To je tady, ale to ti už víš." Ušklíbne se a přitom se koukne přímo na mě. „Tady je východ v areálu 3V. Tady 4V a tady 5V." Čmárá fixem po papíře a já jen nechápavě hledím. Všimne si mého pohledu. „Je nemožné se přes ně dostat. Když překonáš stráže vevnitř, přes ty venku se nedostaneš."

„Když je 3V, 4V a 5V. Musí bát i 1V a 2V." Namítnu.

„Dobrá úvaha a taky, že jsou akorát když vyjdeš 1V okusíš let a následně rozplácnutí a rychlou smrt." Odmlčí se. „A 2V není."

Na to, že jsou to takový géniusové tak jim matika moc nejde. Řeknu si v duchu.

„A kudy chceš..." Nedořeknu to, protože mi skočí do řeči. „Hangár. Hangár odkud startují Bergi."

„Be...co?"

„Berg. To je takový letající, velký přístroj." Řekne jako k pětiletému dítěti. „Tudy se dostaneme ven."

„A to mi chceš říct, že tam nejsou stráže?" Poklepu na červeně označené místo.

„Ale samozřejmě, zlato. Ale tam se ztratíme. Je to obří areál." Perfektní. To už můžu jít rovnou východem 1V.

„Nechci ti kazit radost, ale koukni se na mě." Projedu rukama kolem mého celého těla. „Všichni mě poznají. Takže co vymysle skutečný plán." Ušklíbnu se.

„Tak do toho." Řekne a odejde od postele. Se založenými rukama se opře o zeď a s úšklebkem na mě kouká. Nervozně si promnu ruce a odvrátím od něj pohled. Nejhorší na tom je ten jeho postoj. Stejně založené ruce míval i Newt. A ten jeho úšklebek.

Rychle zaženu tyto myšlenky a podívám se na mapu. „Máš tu mapu šachet?" Zeptám se. Nic neřekne a okamžitě šáhne pro jeden kus papíru na zemi a hodí ho po mě."

„Díky." Zabručím a rozprostřu papír po posteli. „Říká ti něco převlek?"

„Em...ne?" řekne ironicky.

„Co jsi udělal s těmi strážnými?"

„Svázal ke sloupu. Stále tam jsou."

„Skvělé." Zamumlám si pod nos. „Tak fajn. Pojď sem." Jamie okamžitě přijde vedle mě.

„Po celé základně jsou provedeny ventilační šachty. Prolezeme nimi do místnosti, kde se zneškodňují ty, ty věci tam." Mávnu rukou. „Převleky. Přestrojíme se za ty strážné a pak..." Dojdou mi slova.

„Jo jasně. To je dobrý. Vezmeme venkovní hlídku a šup pryč." Doplní mě i když jsem tohle vůbec neměla v plánu.

„Jo, přesně tak."

†††

„Tak jo půjdu první." Řeknu a pomalu se nasoukám do úzkého prostoru. Teď to jde hůř než předtím jelikož na zádech mám nacpaný batoh vodou, jídlem a oblečením. Ani nevím co tam za oblečení je. Do svého pokoje jsem se už nevrátila a Jamie mi tam naházel něco z jeho skříně. Navíc mi kolem opasku cinkají nože a pistole. Plus mám ještě jeden v botě. Jednu pistoli v kapse a další zbraně v batohu.