„Dík, že mi pomáháš." „To je jasný." „Ne. Není to jasný. Rozumíme si ne?" „No..." Nevěděla, co na to říct. „Funguje to tu." „Proč by nemělo?" „Víš, na co narážím." „Jo vím." „A...?" „Nepatřím sem." „Jak to myslíš?" „Prostě tu nejsem doma. Sám jsi přece říkal, že to tu funguje." „Ano, ale protože tu jsi ty." „Nesmysl. Brzy odjedu." „Proč?" „Víš proč." „Vím, ale nechápu to." „Gerasime nemůžu tu zůstat i kdybych chtěla. Co můj lid." „Tak ho sem vezmi." „Dobře víš, že je to hloupost." „Jen se snažím najít řešení." „Není třeba. Je to jasný. Zítra jedu domu." „Co mám udělat, abys tu zůstala." „Neexistuje žádná věc, která mě tu udrží. Ani tu zůstat nechci. Nejlíp uděláš, když pochopíš, proč odjíždím." „Ani já nejsem důvod?" Odpověď jí rvala srdce. Věděla, že to není pravda, ale neměla jinou možnost. „...Ne...Jsi dobrý přítel." Vypadlo z ní nakonec. Napadlo ji, že nikdy neřekla hloupější lež a tahle ji opravdu bolela více než cokoli jiného „Jasně přítel..."
„Měj se tu hezky." „Vážně musíš odjet?" „Vždyť víš." „Budeš mi chybět." „Někdy přijedu." „Brzy?" „Kdykoli to bude možné." Dala povel kavalkádě, která se vydala na cestu. Otočila se, aby ho naposledy spatřila, ale brzy toho litovala. Viděla ho, jak mu po obličeji stéká proud slz.Otočila se zpět a schoulila se do klubíčka. Byla si opravdu jistá, co cítí, ale nedalo se nic dělat. Věděla, že toho bude litovat, ale jako královna musela být zodpovědná. Na tváři se jí ronila jedna slza za druhou. Věděla, že to Gerasim zvládne, ale zvládne to i ona? „Bude se ti po něm stýskat co?" Když spatřila Damiana, rychle si otřela obličej. On ji ale znal a její zarudlé oči by ji prozradili i komukoli, kdo ji vidí poprvé. Takhle ji viděl jen jednou, když umřel Andrew. Měli jí prozradit neveselou novinu, ale teď nemohl. Má o ní strach. Další špatná zpráva by jí nijak neulehčila situaci, ve které se nacházela. Napadlo ho, jestli by pro něj taky tolik plakala. Myšlenku rychle zamítl. Došlo mu, že ztrácí své milované až moc rychle. Andrewa, Gerasima a teď ještě tohle.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ahoj tak tohle je konec příběhu. Asi si říkáte, že je to otevřené. Někdy časem možná napíšu další díl. Hodlám ale nejdříve vydat knihu, která bude úplně jiná. Přes prázdniny nejspíš psát nebudu. Vy všichni ostatní si prázdniny užijte a těším se na Vás v září.
