Rose nevěnovala jeho výkladu pozornost. Hledala jen chyby. Došlo jí, že to celé je chyba, jen zatím nevěděla jak ji využít. Tou chybou bylo zacházení s těmi lidmi. Mizerné platy, jejich práva nikoho nezajímala. „Proč tu vlastně jsi?" „Jak jsem řekla. Chci se něco přiučit." „Není to zbytečné?" „Asi ti teď nerozumím." Příliš ho neposlouchala. „Jen si to představ. Moje impérium a tvá moc. Draci a podobně..." Situace se rázem změnila. Úplně v ní hrklo. „Co... cože?" „Nabízím ti manželství. Stojíš-li o to." „Nechám si to projít hlavou." Řekla a šla opět do své komnaty.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Dnes o něco kratší. Snad Vás to trochu víc zaujme. Kapitol bude o něco víc, než jsem předpokládala, ale to snad nikomu nevadí.
