~3~

4.5K 360 30
                                    

"Myslíš, že se tu ten nový učitel dneska objeví?" zajímalo Louise, který zvědavě pokukoval po celé chodbě. Jediné, co před sebou viděl byly hnědé, kudrnaté vlasy a zářivě zelené oči. Bylo to šílené, ale Louisovi se ten cizinec opravdu zalíbil. Dostal také plus za to, že nenechal Samuela, aby je zmlátil, což by se také stalo. Dopadlo by to špatně a to pro ně tři.

"Nevím." kudrnatý jen pokrčil rameny a zkoumal tvář svého kamaráda. Pochopil, že ten muž Louise fascinoval, i když moc nechápal co na něm viděl. Byl to jen obyčejný starší chlapík, který jim bude jako další osoba říkat, co můžou, a co ne. "Bože." povzdechl si Troye, když se na začátku chodby objevila blonďatá hlava, kterou za dnešek nechtěl vidět, Samuel. Samozřejmě si to zamířil za nimi.

"Kde máte kamaráda?" zeptal se zvědavě Samuel, když k nim přišel.

"A kde je máš ty?" usmál se Troye, ale držel se zkrátka, protože neměl zase, tak velké sebevědomí, aby si vyskakoval. Dokázal si to dovolit jen tehdy, když byl Samuel sám.

"Hmm, drzý." ušklíbl se blonďák a projel si Troyeho pohledem. 

"Theo, tu dneska není." rozhodl se zasáhnout Louis, který nenuceně seděl na školním parapetu a koukal se z okna na příjezdovou cestu. Doufal, že si ten muž jen nevymýšlel a opravdu se dostaví jako jejich nový učitel.

"Bál se, že dostane přes držku, co?" Samuel se chtěl začít nahlas smát, protože už spoustu žáků si z něho cvrnklo do kalhot. Našlo se jen málo výjimek, které se mu postavily, ale ty za pár dní zlomil. Stávali se z nich poslušní otroci.

"Ne." zakroutil modroočko hlavou. "Nedávno mu umřel táta a dneska má pohřeb."

"Oh, aha." Samuelovi v té chvíli sklaplo. Falešně se usmál a beze slov odešel.

"Weird." Troye chvíli jen koukal, než se zasmál a obrátil pozornost zpět k zakoukanému kamarádovi. "Co? Už jde?" zeptal se, i když mu to bylo docela jedno. Nezajímal ho nějaký nový učitel, chtěl si jen povídat o normálních věcech, protože Louis měl konečně po dlouhé době dobrou náladu.

"Ne." pokroutil Louis smutně hlavou a seskočil z parapetu. Věděl, že každou chvíli bude zvonit a proto se rozešel ke třídě. Troye hned za ním.

Rozhovory mezi nimi probíhaly po zbytek dne tiše a nuceně. Bylo jasné, že Louisova dobrá nálada je pryč a Troye si snažil namluvit, že to není tím cizím mužem. Byla poslední vyučovací hodina, když někdo zaklepal na dveře a dovnitř vešla mladá prvačka. Slušně pozdravila a rozhlédla se po třídě, když si vyžádala jednoho žáka. 

Louis překvapeně pozvedl hlavu, když zaznělo jeho jméno. Zmateně se podíval na Troye, který nechápavě krčil ramena. Dál to neřešil a vydal se za tou dívkou, která ho mlčky vedla ke starému kabinetu, který patřil učiteli Turnerovi, než spáchal sebevraždu.

Dívka zaklepala na dveře, pak se na modroočka usmála a zamířila pryč. Louis byl ještě víc zmaten. Čekal na otevření dveří, a když se otevřely, tak myslel, že dostane infarkt. Před ním stál ten sexy, nový učitel.

"Zdravím, Louisi." pozdravil svým chraplavým hlasem a usmál se. Louis se málem zbláznil, když viděl, jak se u jeho tvářích vytvořily ďolíčky.

"D-dobrý den." oplatil učiteli plachý úsměv a vešel dovnitř. Čekal, že kabinet bude ve strašném stavu, tak jak ho pan Turner nechal, ale byl čistě zařízen novými věcmi.

"Je jasné, že musíš být zmaten, proč jsem si tě sem zavolal." řekl muž a ukázal brunetovi, kde se má posadit. Louis se poslušně posadil na křeslo a byl nucen počkat, až si sám učitel sedne za svůj kancelářský stůl. "Včera jste mi nevysvětlili, co se stalo. Vzhledem k tomu, že znám jen tvé jméno, tak jsem si mohl zavolat jen tebe."

"By-bylo to jen ne-nedorozumění." zalhal Louis tiše, oči zaměřil na ruce ve svém klíně.

"Jasně. Tohle bude asi na déle, než jsem očekával." zasmál se učitel a pokroutil nad chlapcem hlavou. Otočil se ve svém křesle a něco začal hledat v šuplících, skříně. Louis toho využil a podíval se na stůl, kde se vyjímala cedulka s učitelovým jménem, Harry Styles.


Hard case || Larry ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat