~8~

3.9K 338 29
                                    


Po hodině Louis zamířil se sklopenou hlavou do učitelova kabinetu. Cassandra Cleo na něj házela nenávistné pohledy, Joshua Stark se mu pokusil podrazit nohy na chodbě, Peter Clark po něm hodil slupku od banánu, 'Barbie'-Lea Jackson na něj křičela nechutné urážky a Tobias Hamilton mu s úsměvem podal šprcku a přede všemi mu popřál hezký sex s panem učitelem.

Chtělo se mu brečet, protože takhle zle se k němu jeho spolužáci nikdy nechovali. Vždycky byli milí, ale právě teď si ho vybrali za terč posměšků jen proto, že si ho učitel zavolal do kabinetu. Bylo mu smutno, že Theo a Troye odešli na druhou stranu chodby, jinak by se mu nikdo neposmíval.

Styles vyšel z kabinetu a díval se na Louise, který stál před Tobiasem. Louis si vzal od Tobiase šprcku a vesele se na něj usmál. Bylo to jako kdyby mu učitel dodal sílu, aby to mohl udělat. "Díky. Já je doma zapomněl, takže ta se bude hodit." zastrčil si jí do kapsy a obešel ho.

Louis nechal za sebou vykolejené spolužáky, kteří nečekali, že by se mohlo stát tohle. Všichni čekali, že se jejich další oběť rozbrečí, ale Louis je převezl.

"Co se tam stalo?" zeptal se Styles, když se Louis s úsměvem posadil k jeho stolu.

"Typické provokování." povzdechl si Louis a pokroutil nad tím hlavou. Teď, když byl u svého sexy učitele, tak už se nemusel trápit těmi lidmi, kteří se ho pokusili zesměšnit. Líbilo se mu, že mu Styles dodával sebevědomí.

"Přišlo mi to víc jako šikana." promluvil učitel po pár minutách a sedl si na svojí židli.

"Neberte je vážně, pane učiteli." usmál se sladce Louis a následně se kousl do svého rtu. Nedělal to naschvál, ale prostě to udělal. Jako kdyby to bylo automatické.

Harry se trochu zavrtěl na své židli a povzdechl si, když odvrátil pohled od svého studenta, aby mohl znovu vytáhnout složku, kterou Louis nenáviděl. "Dobře, takže můžeme si znovu promluvit o tomhle?"

"Proč o tom chcete mluvit?" zamračil se Louis a propustil svůj ret ze svých zubů. Najednou neměl chuť na to se usmívat. "Nic jsem neprovedl, takže nechápu, proč vůbec máte ty složky ve své ruce." zkřížil si ruce na prsou a čekal.

"Chci o tom mluvit, protože když jsem si to pročítal, tak mě tam pár věcí zarazilo." Louisův dech se zasekl a radši sklopil pohled dolů. Sexy učitel si tu složku neměl přečíst. "Třeba tu je hodně poznámek o tom, že jsi do škole přišel-alespoň jednou za týden-s předělaným obličejem. Stejně jako dnes."

"To nic není." zamumlal Louis a na důkaz svých slov se podíval do zelených očí. "Chodím na karate a občas to trochu přeženu." zalhal s malým úsměvem a doufal, že mu to Styles sežere.

"Dobře." kývl a otevřel složku na nějaké stránce. Louis se snažil vypadat sebevědomě, ale jakmile přišlo na toto, tak nikdy neměl tolik síly.

"Proč to vůbec řešíte? Není to vaše věc a tak." povzdechl si Louis a otřel si zpocené dlaně do kalhot. "Nechápu, proč?"

"Protože jsme stále nedořešili tamtu záležitost, Louisi." zasmál se Styles a opřel se o stůl, když Louise propaloval pohledem. "Řekneš mi už, co se stalo, když jsme se poprvé setkali?"

"Bylo to jen nedorozumění." ušklíbl se Louis a rozhodl se, že řekne pravdu. "Můj kamarád naštval zdejšího 'bosse' a ten se chtěl pomstít." Louis při slově boss naznačil ve vzduchu uvozovky a pak jen pokrčil rameny. "V podstatě se nic nestalo, jen nás upozornil, že se mu máme klidit z cesty."

"Ten 'boss' školy je Samuel Janson?" zeptal se Styles a Louis na jeho slova přikývl. Učitel si to nejspíš zapsal na nějaký papír, protože bylo chvíli ticho. "A ti dva, kteří byli s tebou?"

"Kamarádi." upřesnil Louis a doufal, že to stačí, ale učitel chtěl jejich jména. "Troye Sivan a Theo Raeken." zašeptal a znovu sklopil pohled. 

"Který z těch dvou byl ten, kdo naštval 'bosse'?" ptal se dál učitel a Louis tiše odpověděl, že Theo. Styles se sám pro sebe ušklíbl a vstal ze svého místa, když přešel před Louise. Ten se na něj vyděšeně díval a děsil se toho, co se teď stane. Učitel si k Louisovi klekl, aby byli obličejem ve stejné výšce a položil jednu ruku na Louisovo stehno a Louis myslel, že umře. "Víš, Louisi já jednou přijdu na to, co přede mnou tajíš. Počítej s tím, že se mě nezbavíš, i kdybys chtěl. Nějaký podělaný karate ti opravdu nezbaštím. Opravdu nejsem takový idiot, jak si asi myslíš a teď můžeš jít."


Omlouvám se, že teď nějakou chvíli nebyla žádná část, ale musela jsem si před školou dát menší pauzu, tak snad mi to prominete :) Doufám, že se vrátím brzy zpět do psaní rozepsaných příběhů, protože zrovna teď se spíš věnuju dvěma novým storkám, které chci teprve vydat, tak uvidíme :D

Komentáře? :3

_LarryLS1_

Hard case || Larry ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat